Jakub Šiška: Evropská energetická unie. Závislost na ruském plynu nikdy nebyla rizikovější než dnes

05.03.2015 21:15

Pro představení konceptu energetické unie si v Bruselu nemohli vybrat příhodnější dobu. Evropa je sice životně závislá na ruském plynu a ropě už po desetiletí, nikdy ovšem nebyla tato závislost rizikovější, než dnes.

 Jakub Šiška: Evropská energetická unie. Závislost na ruském plynu nikdy nebyla rizikovější než dnes
Foto: Hans Štembera
Popisek: Uzavírací ventil, ilustrační foto

Zhruba před měsícem Rusko přiškrtilo dodávky plynu přes Ukrajinu o 60% a šest zemí na jihovýchodě kontinentu odřízlo od plynu úplně.

Moskva se už prý rozhodla přesměrovat všechny dodávky plynu do Evropy přes Turecko, což podle místopředsedy Evropské komise Maroše Šefčoviče není v souladu s plynovým systémem unie.

Jaká další překvapení může Vladimir Putin Evropě při současných vyhrocených vztazích přichystat, o tom nemá nikdo kromě něj tušení.

Právě snížení energetické závislosti na Rusku je jedním z klíčových prvků bruselského energetického plánu. Sympatické je, že dokument klade prioritní důraz na úspory energie.

Politika unie se podle komisaře pro energetiku a životní prostředí Miguela Cañeta bude řídit pravidlem, že před každým novým energetickým kontraktem musí vláda dané země prověřit, zda nelze stejného výsledku dosáhnout úsporami.

Zároveň chce mít Evropská komise větší kontrolu nad kontrakty, které členské státy v oblasti energetiky uzavírají. „Komise má být informována před uzavřením kontraktu, nikoli až po něm“, uvedl doslova její místopředseda.

Euroskeptikové budou prskat, že je to další posílení bruselského centralismu, ale v tomto případě jedná komise zcela v zájmu občanů. Zatlačí-li Brusel na českou vládu, aby věrohodně doložila, že stavba nových jaderných bloků, otevírání nových uranových dolů a bourání obcí kvůli uhlí nemá alternativu, bude to jenom dobře.

Tzv. Pačesova komise už v roce 2008 spočetla, že současnými technologiemi můžeme snížit spotřebu tepla pro vytápění o dvě třetiny a zbylou třetinu pokrýt obnovitelnými zdroji. Navíc může energeticky úsporné stavebnictví vytvořit 35 tisíc pracovních míst a zvýšit hrubý domácí produkt o jedno procento.

Důležitým bodem energetické unie je další liberalizace evropského trhu. Počítá se např. s tím, že zákazník z jedné země bude mít možnost jednoduše nakupovat energii v zahraničí. Tedy např. čeští občané budou moci investovat do družstevních větrných elektráren v Německu a odebírat od nich elektřinu, pokud to bude výhodné. 

Předložený materiál nyní čeká projednání v evropské radě pro energetiku a následně na vrcholném summitu unie. A tam se dá čekat, že některé státy se budou snažit ze všech sil celý projekt pohřbít. Česká republika by mezi ně patřit neměla. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Český rozhlas

Ing. Kateřina Konečná byl položen dotaz

Populismus?

Dobrý den, proč s návrhem na snížení platu přicházíte až teď před volbami? A jestli vám přijde vysoký, což nerozporuji, zajímalo by mě, co s tak vysokým platem děláte vy? Dáváte třeba část na dobročinné účely, jako to třeba dělal prezident Zeman? A ještě jedna věc, není plýtvání penězi celý chod EU,...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Hampl: O bezpečnostních aktivech

15:22 Petr Hampl: O bezpečnostních aktivech

Denní glosy Petra Hampla.