Podle ustanovení § 4b zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce ČR, je sociální karta veřejnou listinou, obsahující identifikaci jejího držitele, a je průkazem TP, ZTP nebo ZTP/P podle zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Sociální karta má mít tyto funkce: identifikační - pro účely průkazu oprávněné osoby; autentizační - pro účely ověření oprávněné osoby ve vztahu k jednotnému informačnímu systému práce a sociálních věcí; platební - pro účely sociálních dávek a dávek v nezaměstnanosti.

Je zcela nepřijatelné, aby jakýkoliv identifikační doklad umožňoval sledovat platby, místa, částky i strukturu zboží či služeb, které byly kartou placeny. Sociální karta v tomto pojetí je prakticky očipováním lidí, je nástrojem, umožňujícím nejhrubší porušování soukromí. Je v rozporu s ustanoveními Listiny základních práv a svobod, zejména s čl. 1 o svobodě a rovnosti v důstojnosti a právech; čl. 3 a čl. 4, podle nichž povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod. Mezi ně bezesporu patří svoboda a rovnost důstojnosti, právo na ochranu důstojnosti a dobrého života, ochrana před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života a právo na ochranu před neoprávněným shromaždováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě. Je evidentní, že zavedení sociální karty tak jak je navrhováno, je v rozporu s rovnými právy občanů i ve smyslu čl. 10 Listiny a čl. 4, zakazujícím zákonnou úpravu, která by porušovala základní práva a svobody.