Když už ale Mladiče našli, je možná čas se podívat na to, kdo se to do EU chystá. Jakoby nestačilo Řecko, Irsko, Portugalsko, Španělsko a dost možná zanedlouho Itálie, přibude nám další stát, o který bude potřeba se v socialistickém duchu postarat. Ničím jiným totiž, bohužel, Srbsko není.
V roce 2005 měli Srbové přebytek státního rozpočtu ve výši 1.48% a v roce 2006 činil přebytek dokonce 1.51%. Po roce 2007, kdy udrželi přebytek na úrovni 0.54%, nasadili tempo, které z ostatních států v EU známe velmi dobře. 2008 deficit -1.60%, 2009 -3.27%, pro rok 2010 je odhadováno nakonec -4.75%. Mezitím se navíc rozpočet od roku 2005 do roku 2010 zvedl o cca polovinu, takže v absolutních hodnotách je propad oproti předchozímu období ještě větší. Stejné je to se zahraničním dluhem Srbska. Zatímco v roce 2005 to bylo 13 mld eur, v roce 2006 14,9 mld, v roce 2007 17,8 mld, o rok později 21,8 mld, aby jen v polovině roku 2010 to dělalo už celých 23,8 mld eur.
Srbsko podalo přihlášku do EU v prosinci 2009, tedy v době, kdy všechny finanční a hospodářské ukazatele začaly nabírat výše popisovaný směr. Je všeobecně známo, že o zadlužené státy se přece Unie umí svými záchrannými mechanismy a valy postarat. Navíc je Srbsko v situaci, kdy nemá dostatek finančních prostředků na své potřeby a bude si muset půjčovat dál. Sice si na rok 2011 naplánovali deficit 4,1%, neboť se na tom dohodli s Mezinárodním měnovým fondem, aby mohli dostat další půjčky, ale stejně jako v jiných případech států v Evropě mají o skutečných výsledcích ekonomové velké pochybnosti. Podle údajů z října 2010 mají k tomu všemu Srbové ještě více než 19% nezaměstnanost, tedy vyšší než v Řecku či Španělsku.
Vstup do nějakého klubu by měl být vždy oboustranně výhodný, pokud tedy nejde o zaopatřovací sociální ústav. V případě Srbska nás ovšem nečeká nic jiného, než přísun nových ekonomických problémů. A to jsem pro dnešek raději vynechal problémy etnického rázu, které by i po vzniku jejich samostatného státu (který raději také nechávám bez komentáře, přičemž o zrůdnosti humanitárního bombardování jsem psal už dříve) mohli vyvážet do již tak negativními důsledky zasažené dosavadní multikulturalistické Evropy na tuny. V tomto kontextu jistě není bez zajímavosti, že nám v EU upadá i slavný Schengen, když 15 z 25 zemí souhlasí ústy svých ministrů vnitra s tím, aby se státy mohly bránit přílivu přistěhovalců zavedením opětovných kontrol na hranicích (čerstvá zpráva zde).
Myslím, že se celá evropská integrace dá přirovnat k umělému přišití další hlavy ke zvířeti, což svého času jako vědecký pokus aplikovali v SSSR. Ta zvířata také nějakou dobu přežila a po tu dobu dokonce i žrala a nechala se hladit...
Více:
Poloviční Srb Foldyna popotahován za hájení Mladiče
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: František Matějka
