U vysílání pracovníků Komise navrhuje, aby pracovníci vyslaní v rámci mezinárodní dopravy nebyli považováni za vyslané, pokud jejich vyslání nepřesáhne 3 dni během období jednoho kalendářního měsíce na území jednoho členského státu, kde realizují přepravu zboží či osob (nikoliv transit). Pro potřeby výpočtu bude denní pracovní doba ve výši 6hod a více strávených na území daného členského státu považována již za jeden den. Trávení odpočinku se do této doby započítává. V případě čtyř dní a více se ve sledovaném období na vyslané řidiče budou vztahovat pravidla směrnice o vysílání pracovníků. Osob samostatně výdělečně činných se tato pravidla netýkají, jedná se pouze o vyslané zaměstnance.
Komise v návrhu zároveň uvádí, jaký druh administrativních povinností a kontrolních opatření mohou členské státy zavést pro zahraniční subjekty. Jedná se např. o prohlášení o vyslání, které se zasílá příslušným orgánům nejpozději v den vyslání. Dále se může jednat o povinnost pro řidiče mít ve vozidle kopii prohlášení o vyslání a důkaz o dopravních operacích uskutečněných v daném členském státě v listinné nebo elektronické formě. Členské státy také mohou vyžadovat při kontrolách předložení záznamů tachografů, kopii pracovní smlouvy či mzdových pásek za poslední dva měsíce.
Při přejezdu vnitřních hranic EU budou muset řidiči uvést místo země prostřednictvím tachografů. Úřady tak budou moci kontrolovat, zda je stanovená lhůta pro výjimku z vyslání dodržována. Dalším návrhem je elektronizace dokumentů, které musejí řidiči přepravovat s sebou. Národní kontrolní orgány budou zároveň povinné akceptovat elektronické verze dokumentů a bude existovat provázanost s eCMR.
U kabotáže se bude automaticky jednat o vyslání.
Návrh dále vyžaduje po zaměstnavateli zajistit dobu pravidelného dlouhodobého odpočinku řidiče mimo kabinu.
V neposlední řadě si Komise posvítí na firmy, které vytváří tzv. letter box společnosti. Zabránit tomu má např. přítomnost personálu v daném členském státě. Komise tím však nechce bránit společnostem při otevírání poboček v jiné členské zemi. Navrhuje zároveň posílit spolupráci členských států.
Vyslání se dotkne většiny dopravců. Tři dny kumulovaně za měsíc, je výsměch, stejně jako počítat 1 den vyslání již od 6hod na území daného členského státu. Dopravci budou muset stanovovat a počítat mzdy řidičů v souladu s podmínkami jednotlivých členských zemí, ve kterých jsou jejich řidiči vysláni. Vezmeme-li v úvahu přijetí revidované směrnice o vysílání, znamená to nutnou znalost různých systémů odměňování napříč EU (základní složky mzdy, kolektivní smlouvy, pracovní doba atp.). Budou-li nadto členské státy uplatňovat, a ony bohužel budou, celou řadu administrativních povinností jako prohlášení o vyslání v cizím jazyce, kopie pracovních smluv a mzdových pásek, dramaticky to zvýší administrativní zátěž. Vedle toho se dopravcům zvýší náklady spojené se zajištěním přenocování řidičů mimo kabinu. Nikdo však neřeší nedostatek příslušné infrastruktury.
Legislativní návrh Komise měl narovnat podmínky na vnitřním trhu zajištěním jednotných pravidel. K tomu bohužel nedojde, ba naopak dojde k další fragmentaci národních pravidel. Zároveň není jasné, proč Komise urgentně neřeší porušování pravidel členskými státy, se kterými sice zahájila proceduru pro porušování práva EU (tzv. infringement), ale doposud nebylo ve věci rozhodnuto.
Alena Mastantuono
Psali jsme:
_635695218946538272.JPG&id=73505)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
