Aleš Rozehnal: “Islámská policie” v evropských městech? Zvykejme si, za určitých podmínek nic nelegálního

14.12.2015 12:43

Evropskou veřejnost pobouřila událost, kdy se hlídky salafistů v načervenalých vestách se slovy „policie šaríi“ pohybovaly po ulicích v německém Wuppertalu a odrazovaly kolemjdoucí od návštěvy diskoték, kasin a barů. Soud teď rozhodl, že tyto hlídky nejsou nelegální a není možné je trestat. Právník Aleš Rozehnal rozebírá proč a v jakém případě by se naopak členové hlídek mimo zákon dostali.

Aleš Rozehnal: “Islámská policie” v evropských městech? Zvykejme si, za určitých podmínek nic nelegálního
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Imámové při poradě

V daném případě se zřejmě nejednalo o protiprávní jednání, ale spíše o projev ne zcela vhodného náboženského aktivismu. Pokud by však islámská náboženská policie ve Wuppertalu začala zákaz prodeje a pití alkoholu, šíření pornografie a konání diskoték a koncertů skutečně realizovat, tím, že by zabraňoval jiným vstup do těchto zařízení, což se v některých zprávách rovněž objevilo, soud by to posuzoval zásadně odlišně.

Jediné státní právo

Zcela jistě by se jednalo o omezování osobní svobody, neboť to nespočívá pouze v neumožnění nějaký prostor opustit, ale i v bránění do nějakého prostoru vstoupit. Situace by však byla ještě závažnější, neboť by se jednalo o útok na samotnou podstatu státního zřízení.

Ačkoli neexistuje všeobecně uznávaná definice státu, všichni se shodují na tom, že stát je charakterizován státní mocí, která vynucuje dodržování práva daného státu. Stát je lidské společenství, které si na určitém území nárokuje monopol legitimního užití moci, a to i prostřednictvím násilného vynucení. Pokud by neexistovala státní moc jako prostředek vynucování státního práva, tak by stát zanikl a místo něj by nastoupila anarchie.

Prosazování moci státu, a to i násilné, není postaveno mimo civilizovanou společnost, ale je její integrální součástí. Rozdíl od barbarství spočívá v získání monopolu na užití moci centrální autoritou a v existenci státem uznaných pravidel, tedy v existenci státního práva. Negativní důsledky monopolu státu na moc jsou pak minimalizovány prostřednictvím dělby moci. Pokud tato dělba moci neexistuje, vzniká hypertrofovaný stát končící nejčastěji diktaturou.

Nekontrolované a svévolné užívání moci při regulaci společenského života nestátními organizacemi je typické pro státy slabé nebo barbarské. Proces civilizace společnosti vede právě přes ustavení monopolu na použití moci a kontrolu tohoto monopolu v rámci právního řádu. Není tedy přípustné, aby dodržování společenských pravidel vykonával někdo jiný než ten, kdo je k tomu zákonem povolán.

Stejně tak není přípustné, aby byla vynucována společenská pravidla, která nejsou státním právem. Z tohoto důvodu je nebezpečné i následně odvolané doporučení pro britské advokáty spočívající v připuštění možnosti sepisování poslední vůle dle islámského práva šaría pro příslušníky muslimské komunity.

Cesta do barbarství

Nejde ani tak o to, že by dědické právo dle šaríe bylo natolik vzdáleno evropskému veřejnému pořádku, ale o to, že pokud se stát vzdá monopolu na prosazování státního práva, ztrácí jednu ze svých základních funkcí. V rámci jedné státní entity totiž může existovat pouze jeden právní řád. Není přípustná ani existence paralelního právního systému, byť by takový systém se státním právem nebyl v rozporu. Existence jiného než státního práva totiž vede pouze k erozi státu, svévoli a barbarství.

Státní moc pak může vykonávat pouze stát, popř. organizace, které výkonem části státní moci stát zákonem pověří. Parapolicejní jednotky jsou vždy neklamným znakem rozkladu státu. Objevují se vždy tam, kde je stát v hluboké krizi, jako např. v případě zrodu nacistického Německa, Jugoslávie devadesátých let nebo současné Ukrajiny. Pokud nechtějí evropské státy skončit podobným způsobem, musí si svůj monopol moci a práva pečlivě hlídat.

Psáno pro HlidaciPes.org, Ústav nezávislé žurnalistiky.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Dominik Rusinko: Spotřebitelská nálada na vzestupu

15:49 Dominik Rusinko: Spotřebitelská nálada na vzestupu

Dubnové výsledky konjukturálních průzkumu ukazují na pokračující oživení tuzemské ekonomiky. Souhrnn…