• Premiér Sobotka v Poslanecké sněmovně prohlásil, že „dluhy se platit musí“, ale že si „od pana Altnera žádné peníze nepůjčili“. Takové prohlášení je zarážející, neboť je činěno osobou mající právnické vzdělání (Sobotka v letech 1990 až 1995 studoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně). Dluhem se rozumí povinnost dlužníka poskytnout věřiteli téhož závazku jím požadované a dlužníkem slíbené plnění. Dluh tak nevzniká pouze ze smlouvy o půjčce, resp. podle nové terminologie zápůjčce, ale z každého závazku neboli obligace, tedy i ze smlouvy mandátní, kterou uzavřel JUDr. Altner a ČSSD.
• Mgr. Sobotka dále prohlásil, že „požádali o odklad právní moci“ rozsudku, který je ČSSD ukládá zaplatit přes 300 milionů JUDr. Altnerovi. Pokud je tato informace pravdivá, je tato žádost dopředu odsouzena k neúspěchu, protože civilní proces žádný odklad právní moci nezná. Je možné pouze požádat o odklad vykonatelnosti rozhodnutí, ale právní moc a vykonatelnost jsou dva rozdílné právní instituty.
• Neméně zarážející je premiérovo prohlášení, že zmiňovaný „soudní spor v této věci ještě neskončil“. I toto tvrzení je v rozporu s naší úpravou civilního procesu. Právě pravomocným rozsudkem ve věci se totiž soudní řízení končí. Řízení o dovolání je pak zcela jiným, samostatným řízením.
• Premiér si rovněž postesknul, že„přece není možné, aby za dvanáctileté protahování tohoto soudního řízení platila pouze jedna strana.“ Odpovědnost za prodlení dlužníka je však založena na objektivním principu. I když dlužník prodlení nezaviní (např. proto, že banka neprovedla jeho příkaz k úhradě), odpovídá za toto prodlení vždy právě dlužník, a to s jedinou výjimkou, která spočívá v prodlení věřitele nastávající tehdy, pokud věřitel odmítne nabídnuté plnění.
• Správné není ani další premiérovo prohlášení, že postupují (ČSSD) v souladu se zákony. Neplnění vykonatelného rozhodnutí v souladu se zákonem není. Vykonatelnost soudního rozhodnutí spočívá v jeho vynutitelnosti státní mocí, pokud nebude splněno dobrovolně. Neplnění vykonatelného rozhodnutí je tak jednání contra legem, které je postihováno zásahem státu, a to buď nuceným výkonem rozhodnutí, nebo exekucí.

Veřejný nositel autority, kterým premiér bezesporu je, by měl přispívat ke zvyšování právního vědomí občanů a nikoli je podporovat v jejich právním bezvědomí. Obzvláště to platí v případě, má-li právnické vzdělání.