Počítá se i s tím, že se ke sdružení připojí i Kyrgyzstán a Arménie, tedy další země bývalého Sovětského svazu. Vše má ale jednu vadu na kráse.
Mezi účastnickými státy totiž chybí téměř padesátimilionová Ukrajina. Na sklonku své vlády se o integraci snažil její svržený prezident Viktor Janukovyč, který se tak rozhodl odstoupit po neúspěchu dlouholetých námluv s Evropskou unií.
Jeho odmítnutí podpisu asociační dohody s osmadvacítkou vyvolalo krizi, s jejímiž následky-mimo jiné ozbrojeným konfliktem mezi jednotkami věrnými vládě v Kyjevě a proruskými separatisty na východě země se setkáváme dodnes.
V neděli zvolený ukrajinský prezident Petro Porošenko byl sice označován za muže schopného dohodnout se s Kremlem, nicméně jeho postoj vůči separatistickým útvarům na východě Ukrajiny se zdá být nekompromisní.
Žádá o vojenskou pomoc Spojené státy a jeho první zahraniční cesta má být do Varšavy, kde se má účastnit připomínky prvních částečně svobodných voleb po pádu komunismu v Polsku před 25 lety. Má se setkat i s americkým prezidentem Barackem Obamou.
Dnešek tak vůbec nemusí být epochální, jak den podpisu Euroasijské hospodářské unie označil ruský prezident Putin. Zatím se neuvažuje o společné měně. Od roku 2025 může začít fungovat jednotný energetický trh, o který má zájem především Bělorusko. To je na rozdíl od Kazachstánu téměř zcela vázáno na dodávky plynu a energetických surovin z Ruska.
Přestože měl běloruský prezident Lukašenko ke znění smlouvy během dohadování jejích podmínek výhrady, byl to právě on, kdo tvrdil, že Ukrajina v dohledné době pochopí, kde je její místo. Podle jeho slov byla dočasně ztracena, ale vláda v Kyjevě vbrzku pochopí, v čem spočívá její poslání.
Zatím ale nic nenasvědčuje tomu, že se Petro Porošenko pokusí sbližovat se právě s euroasijskou unií. Spíše naopak. Otázkou zůstává jakou část Ukrajiny má skutečně pod kontrolou a jak úspěšný bude zásah ukrajinských jednotek v separatistických republikách. Jejich vedení se dostalo do úzkých, když v podvečer požádalo mezinárodní společenství, aby zastavilo šíření hnědého moru na jejich území.
"Fašistická hydra živená a řízená Spojenými státy" se prý nezastaví před ničím. Dokument se obsáhle odvolává na vítězství Sovětského svazu ve druhé světové válce a zdůrazňuje, že východoukrajinští vzbouřenci jsou připraveni hájit svou vlast se zbraní v ruce i nyní. Vývoj na východě Ukrajiny je stále těžko odhadnutelný.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: rozhlas.cz
