Hlava státu tímto způsobem reagovala na ruská vysvětlování, že jarní anexe Krymu byla oprávněná, protože poloostrov přes dvě století patřil Rusku. Připomeňme, že součástí Ukrajiny se stal v roce 1954, kdy šlo o jakýsi dárek tehdejšího šéfa Kremlu Nikity Sergejeviče Chruščova. Jenže ten území předával jen v rámci státu. Tedy Sovětského svazu, kde vnitřní hranice mezi republikami měly omezený význam.
Ohlasy z Ruska na nápad předání území Kazachstánu a Mongolsku zatím nejsou známy, nicméně na Ukrajině, vzhledem k ozbrojenému konfliktu na východě země a anexi Krymu Ruskem citují běloruskou hlavu státu téměř veškerá média.
Běloruský prezident se v posledních měsících snažil chovat jako mírotvorce. Připomeňme, že významná jednání mezi ukrajinskou vládou a zástupci proruských separatistů na východě země probíhaly v běloruské metropoli Minsku. Lukašenkovy výroky o Krymu jsou v každém případě překvapivé, protože on sám jeho anexi uznal s tím, že tento krok nemá v praxi žádný význam. Zároveň však v obavě z rozpínavosti Moskvy, která by se mohla nakonec týkat i běloruského území, v posledních měsících hodně zmírnil svou tradičně proruskou rétoriku.
Rusko je od dob Sovětského svazu hlavním dodavatelem výzbroje pro běloruskou armádu. Pod tlakem nových okolností však Lukašenko začíná mluvit o vývoji autentických běloruských zbrojních systémů. Tvrdí, že za současného překotného vývoje nelze spoléhat na dohodnuté dodávky, protože dnešní partneři mohou z dohod vycouvat. Jako příklad přitom uvedl Ukrajinu a její dosavadní vzájemné dodávky výzbroje s Ruskem.
Lukašenkova vize je za současné kritické hospodářské situace země, téměř 100 procentní závislosti na dodávkách ruského zemního plynu a také členství Běloruska v Moskvou vedené post sovětské Euroasijské unii spíše jen nereálná slovní proklamace. Doplněná občas konstatováním, že kdo chce mír, musí se průběžně připravovat na válku.
V souvislosti s tím dávají běloruská média informace o tom, že tamní podniky vyvinuly bezpilotní letoun a jsou schopny samostatných oprav současné výzbroje. A také o vývoji obrněného vlaku, který by měl být schopen převážet jednotky zvláštního nasazení do vzdálenosti stovek kilometrů.
Popularita Lukašenka doma roste. Podle nezávislého politologa Alaksandra Klauskouského prezident úspěšně lavíruje mezi stranami konfliktu na Ukrajině. Minsk se po anexi Krymu dokázal úspěšně distancovat od politiky Moskvy tak, aby jí zároveň příliš nerozzuřil. A na druhé straně získal částečně vděk Kyjeva a Evropské unie. Dokonce se hovoří o tom, že by v Bruselu mohli postupně zmírnit sankce, uvalené na běloruské představitele, kterým je mimo jiné zakázán vstup na území států osmadvacítky. To je ale zatím jen kuloární vize.
Jedna zajímavá informace na závěr. Alexandr Lukašenko je na Ukrajině podle nedávno zveřejněného průzkumu nejpopulárnějším zahraničním politikem, když mu důvěřuje 62 procent dotázaných. Až v závěsu za ním jsou Barack Obama, nebo Angela Merkelová.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: rozhlas.cz
