To je sice diskutabilní, vždyť pultový knihkupec také neúčtuje ke knize svou relativně vysokou režii na provoz (činže, náklady na malý obrat). Francouzští legislativci ale nepovažují knihu za běžné zboží jako máslo nebo mrkev. Je to kulturní artefakt a knihkupectví není obyčejný krám, je to kulturní instituce. Proto je nutné internetový prodej brzdit, aby nelikvidoval síť knihkupců, na niž jsou hrdi, vždyť si na rozdíl od hokynářské Anglie udrželi stále ještě 2 000 obchodů, kdežto Spojené království už nemá ani tisíc a další zavírají.

Francie je stejně lidnatá jako Anglie, má ale více než dvojnásobnou řídce osídlenou rozlohu, kde by měl být nákup knih po internetu výhodnější a přesto činí jen 9, 6 %, zatím co Britové nakupují 43 % po internetu a u e-knih je rozdíl dokonce šestinásobný, neprodá se ani dvě procenta. I tady ale internetový obrat plíživě stoupá. Laissez-faire je dnes sousloví anglické.

Amazon je už na cestě i do Česka a nepochybně nabídne nejen zasílání zdarma, ale i slevu z maloobchodní ceny. Čeští knihkupci začnou mizet jako sníh na jaře.
Francouzská dirigistická kulturní politika pevných cen připadá Anglosasům absurdní – vždyť zdražuje knihy, poškozuje tedy zákazníky a podstatně snižuje objem prodeje, protože výprodej a diskontní bestsellery v supermarketech kupuje slabší příjmová skupina. Proč mají chudší podporovat bohaté?