Ve stejný den zveřejnil známý levicový aktivista Jan Májíček článek o nedávném těšínském setkání aktivistů z organizace Krytyka Polityczna (Politická kritika) s podobně smýšlejícími aktivisty z Česka, Ukrajiny, Moldávie, Ruska, Běloruska, Rumunska, Španělska a Itálie.
Čtyřdenní program se měl soustředit na debatu aktuálních politických otázek i na sdílení zkušeností z aktivistické politické praxe.
Jan Májíček referuje, že sporným tématem se stala otázka Ukrajiny: „Jeden z významných představitelů Krytyky Slawomir Sierakowski totiž před nedávnem zveřejnil v New York Times článek, ve kterém volá po zřízení základen NATO v Polsku a pobaltských státech. Tato pozice nebyla ojedinělá a působila řadu napětí.
V debatě se vytvořila ukrajinsko-polská aliance proti alianci česko-ruské, pokračuje Jan Májíček. Zatímco ta první hájila válečné akce ukrajinské vlády, ta druhá stála na pozicích protiválečného hnutí s požadavkem, aby byly okamžitě zastaveny boje a vznášely se sociální požadavky Majdanu, které nyní ukrajinská vláda snadno odbývá právě poukazem na válku a provokováním nacionalistických vášní.“ To píše Jan Májíček.
Dodává pak další větu: „Kdo je proti válce, tj. protiteroristické operaci, jak se bojové akce oficiálně v Kyjevě nazývají, je agent Moskvy a nepřítel národa.“
Je pozoruhodné, že jde o zrcadlový odraz zrovna moskevské rétoriky. Ruský stát nyní hledá „cizí agenty“, kteří se musí hlásit, že jimi jsou, pokud mají pracovní styky se západními státy.
A „nepřítel národa“ je současné kremelské označení ruských spoluobčanů, kteří si dovolí nesouhlasit s politikou Vladimira Putina. Ale třeba to všechno Jan Májíček prostě neví.
Jenže ani v jeho referátu, ani v aktivitě jeho levicových souvěrců, mimo jiné z KSČM i částečně z ČSSD, nenajdeme atributy staré levice, o nichž psal McFaul.
Zuby nehty – to se týká v první řadě českých a moravských komunistů s výjimkou Jiřího Dolejše, který to nedělá zuby nehty – brání imperiálního agresora a zatracují napadený menší stát.
Pokrok? Možná ho slovně podporují. Ale být stoupencem pokroku a zároveň se bratřit s ruskými komunisty, kteří jsou až tak jedna ruka s prorežimní a stále více tmářskou pravoslavnou církví, že předseda strany Zjuganov byl dekorován církevním řádem, je nonsens.
Mimo jiné proto, že ruský režim nemá nejen s lidskými právy, ale ani se „sociálními požadavky“, které zmiňuje Májíček, vůbec nic společného.
Levice je pro něj nepřítel. Nedávné odsouzení skutečně levicového předáka Sergeje Udalcova v procesu, který měl všechny známky vykonstruovanosti, to našim levičákům něco říká? Protestovali u Putina?
Nevím, jestli byla stará levice dobrá. Ale aspoň se jí dalo věřit, že je levicová.
Autor je komentátorem deníku Právo
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: rozhlas.cz
