Nejde o shakespearovské citace, ale výběrové policejní přepisy odposlechů z kauzy Nagyová. Horliví státní zástupci a policisté vyvolávají dojem velkého veřejného procesu, v němž obžalovaní musí být souzeni a odsouzeni. Hnus v přímém přenosu.
Prakticky denně jsme svědky toho, jak ti, kteří se tak rádi dovolávají svobody slova, jedním dechem pošlapávají osobnostní práva lidí na intimitu a spravedlivé soudní řízení. Skutečnost, že to dělají reprezentanti orgánů činných v trestním řízení, dnes už překvapí zřejmě málokoho. Razie na Úřadu vlády, od níž uplyne za tři týdny právě jeden rok, měla přinést velká odhalení, spojené se zabavováním stovek kil zlata a desítek miliónů korun, jak ve svém hrdém výčtu „orgány činné“ oznamovali na první tiskové konferenci. A výsledek?
Správný biják
Z velké červnové korupční kauzy nakonec zbyly jen právní konstrukce o legitimnosti vzdávání se mandátu nebo Nečasově vládní personalistice jako o způsobu sabotování státní správy. V určitých kruzích „orgánů činných“ proto vzrůstá nervozita a snaha získat veřejnost na svou stranu stůj co stůj. A když nejsou na stole důkazy, nastupují sugestivní přepisy odposlechů.
Z tlachů se najednou stávají pokusy o konspiraci proti státu a mezi tím je cítit erotické dusno mezi expremiérem a jeho šéfkou sekretariátu. No prostě správný biják.
Skutečnost, že tyto metody používají „orgány činné“ je neomluvitelná, ale vcelku pochopitelná. Když máš prázdné ruce, chyť se, čeho můžeš. Jaký veřejný zájem však žene babišovské deníky, aby dnes a denně skrze selektivní výběr z odposlechů pasivně parafrázovaly příběh, který se zrodil v hlavách pánů Ištvana, Komára a Šlachty?
Příliš se tím vystavují podezření, že tady jde o něco víc než jen o snahu působit na nevykořenitelný voayerismus každého ze čtenářů, a tedy vyšší náklad. Vyvolává to dohady, zda nejde o součást pokusu jejich majitele začít budovat český stát „odznovu“, jak se vyjádřil v jednom rozhovoru.
Užiteční idioti
Trapná je absolutní krátkozrakost šéfredaktorů obou deníků, kteří se tváří, že přepisy jsou výsledkem jejich skvělé investigativní práce, ač ve skutečnosti jsou spíš užitečnými idioty „orgánů činných“. Podstatné je však úplně něco jiného.
Kvůli desítkám stran zveřejněných odposlechů intimních hovorů různých lidí dochází k pošlapávání základních osobnostních práv. A nejen obviněných, ale často i třetích osob, kteří proti své vůli v odposleších figurují a nemají žádnou možnost se bránit. Jde o takový úpadek veřejné komunikace a novinářské práce, že tuhle laťku bude těžko někdo přeskakovat.
Výsledkem bude další vulgarizace veřejného diskurzu a především respektu veřejnosti k novinářské profesi jako celku. Tahle ztráta důvěry bohužel dopadne na celý mediální svět bez rozdílu.
Sebevražda jako katarze
Úplně nepochopitelné je, jak se k tomuto veřejnému fízlovství staví hlavní názorové osobnosti v zemi. Tím, jak byla překročena hranice nejen vkusu, ale i osobnostních práv, musí mnohým z nich být jasné, že zítra jsou na řadě oni. A to bez ohledu na to, jestli se znají nebo neznají s novou mediální věrchuškou. Způsob, jímž byla posunuta hranice možného, už nelze vzít zpět.
Tím, jak „opinion leadři“ svým mlčením legitimují nepřijatelnou praxi zveřejňování odposlechů, otevírají dveře daleko horším koncům, které zasáhnou i je samotné. Říká se tomu železná logika procesů. Je pozoruhodné sledovat, jak si tak jako kdysi i nyní většina lidí myslí, že se jich to vlastně netýká, protože jsou v té správné síti „známých známých“ a dokážou se tomu v budoucnu vyhnout.
Jako každé divadlo, má i tenhle odposlechový kus svou správnou aristotelovskou kompozici. Jak víme, na jejím závěru má být katarze. Co jí bude tentokrát? Co má sílu otřást lidmi, kteří rozjeli divoké kolo odposlechových orgií? Sebevražda některého z aktérů celé kauzy Nagyová? Anebo se najde dost lidí, schopných nahlas říct: proboha, skončete s těmi odposlechy!?
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pravybreh.cz
