Bylo to ovšem sice stejně k neuvěření, ale jinak úplně naopak - říkal jsem si: je možné, aby se v české politice tak kvalitní politik dnes ještě vůbec objevil, zjevil?
Před Vánoci jsem poslal svou knížku Zapomenutý prorok Tomáš G. Masaryk několika čelním českým politikům (protože ti by měli Masaryka podle mne číst především). Odpověděli mi jen dva: Bohuslav Sobotka a Pavel Bělobrádek. Oba mi poděkovali, s tím, že si ji rádi prostudují. Potom jsem s nimi navázal občasný, příležitostný mailový kontakt. Předsedu KDU/ČSl jsem ovšem až do včerejška sledoval jen málo. Teď si to jako bývalý "dočunkovský" volič KDU/ČSL trochu vyčítám, neboť jde o člověka, který zasluhuje velkou pozornost, každého z nás. Nemá to lehké, nese tíhu, kterou si jeho strana částečně sama nadrobila, z větší části ji však vytvořily pomluvy a jiné útoky daleko početnějších, mediálně silnějších a občas docela zákeřných konkurentů zprava i zleva. Podobný úděl nesou Zelení.
Bělobrádek mi připadl jako člověk z jiného světa, jako kdyby "spadl z Marsu": přestože dostával vesměs nepříjemné otázky, neuhýbal od nich, byl věcný, přesný, přesvědčivý přestože uměřený - a sebekritický. (Je mým hlubokým přesvědčením, že přiznat chybu je projevem síly, ne slabosti.) Vycítili to i ostatní diváci: jako předseda "znemožněné" strany, potácející se na hranici volitelnosti, dostal přes šedesát procent kladných hlasů, což možná ani sám nepředpokládal.
Nejvíc otázek dostal na postoj k potratům, k homosexuálům a k "evrgrínu", že KDU/ČSL je korouhvičkou, která byla jednak součástí komunistické Národní fronty, jednak že byla ve všech polistopadových vládách. Postoj k potratům byl v jeho podání přinejmenším tolerovatelný: jako křesťanský demokrat je proti zabíjení života v jakémkoli stadiu, kdykoli a kdekoli. Osobně mám na to jiný názor, jednak jako psycholog, který nejedenkrát zažil, jak se některé matky chovají k nechtěným dětem, jednak je zřejmé, že přemnožení lidstva je reálnou hrozbou pro budoucnost. (Mohu k tomu však říct: "Dívám se na to jinak, ale ctím Váš názor.") Co se týče homosexuálů, vcelku jsem souhlasil. KDU/ČSL proti nim nic nemá, má je i ve svých řadách, ale prefeuje standardní rodinu, v níž dítě má otce i matku, a proto není pro plné zrovnoprávnění homosexuálních a heterosexuálních svazků.
Osvědčený protilidovecký "evrgrín" mne vždy pobuřoval, neboť nelze donekonečna slučovat předlistopadovu a polistopadou KDU/ČSL, mimo jiné proto, že jsou tam dnes zcela jiní lidé. Že byla ve všech polistopadových vládách není pravda, chyběla celkem ve čtyřech, někdy i dobrovolně, odmítla se například připojit k Opoziční smlouvě. Bělobrádek dodal, že ČSSD byla za totality sloučená s KSČ, "my jsme měli (v roce 1948) svého Plojhara, oni svého Fierlingera", a nikdo z toho nic nevyvozuje. Já bych dodal, že i pokud by KDU/ČSL byla ve všech polistopadových vládách, bylo by to víceméně přirozené, neboť jako středová strana má stejně blízko napravo i nalevo. Vytýkat jí to je de facto demagogií.
S konečnou platností jsem si uvědomil, že KDU/ČSL, podobně jako Strana zelených, využila své krize, "poklidu" který jí dopřálo vyklizení pozic v dolní sněmovně, a něco se sebou konečně udělala. Doplatila sice na to, že ji opustila její pravicová část, ale z dlouhodobého hlediska na tom vydělala. Zbavila se (demagoga Kalouska a) rozpolcenosti, odpojila se od katolicismu a přiblížila se ke křesťanským principům, proti kterým žádný soudný člověk nemůže nic namítat (má mezi svými členy a sympatizanty i agnostiky a ateisty). Je nespravedlivé, že jako parlamentní strana, zastoupená v senátu, dostává v současné době minimální prostor v televizi a ostatních médiích. Je dokonce trestuhodné, že KSČM dostává prostor mnohem větší (viz napříkad můj článek Václav Moravec prokomunistický?). Myslím, že KDU/ČSL a Zelení dostávají naloženo hlavně od grázlů, kterým jsou svou morálkou a mentalitou nejvíc proti srsti. Nepochybně se také mezi lidovci a zelenými pohybují i z tohoto hlediska různí jedinci, ale každý prohřešek jim jako stranám grázlové mediálně "stokrát omlátí o hlavu", sami ale "vesele" dělají věci daleko horší.
Svou věcností a mimořádnou inteligencí mne Pavel Bělobrádek upomněl na Josefa Luxe a Jana Švejnara, je však ve vyjadřování určitější a přímější a není omezen úzkým ekonomickým pohledem jako Švejnar. Přeji mu, aby si s korupcí, jíž se ani KDU/ČSL nevyhnula, poradil lépe než Bohuslav Sobotka v ČSSD a Petr Nečas v ODS. Ani jim však snahu neupírám a dokonce jim v tom držím palce ještě víc, neboť to mají mnohem těžší.
Jaké by to bylo, kdyby se vlády ujala koalice ČSSD, Lidovci a Zelení? Ke každé z těchto stran je jistě možno mít výhrady, ale ČSSD je přece jen, alespoň na centrální úrovni, méně zkorumpovaná než ODS. KDU/ČSL a SZ se zkonsolidovaly a mají předsedy, za něž se nemusí vůbec stydět. Nechť se na mne pravicoví voliči nezlobí, ale ve srovnání se současnou vládou by to bylo "nebe a dudy".
Korupce je v současné době mnohonásobně důležitější než pravolevost. Státní dluh nevznikl ani tak hospodařením ČSSD či ODS, ale více než dvacetiletým rozkrádáním státního majetku. K dobru Zelených je třeba říci, že je u nás nejméně zkorumpovanou stranou a že budoucnost našich dětí není jen otázkou peněžního dluhu, ale též dluhu vůči přírodě.
Vyšlo na blogu idnes.cz
Více:
Bělobrádek (KDU-ČSL): Důchodová reforma je nehorázný podvod na občany mladší 35 let
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
