To vše jen proto, že jsem si dovolil v určitém smyslu srovnat jadernou katastrofu v AE Fukušima s AE Černobyl.
A ejhle; významné televizní programy světa ohlásily, že sami Japonci právě zvýšili stupeň nebezpečí havárie v jaderné elektrárně z pátého na nejvyšší sedmý stupeň. Ten byl dosud uplatněn pouze v Černobylu. Důvod? Extrémně vysoké množství unikajícího radioaktivního isotopu jódu 131. Abych nebyl zase degonestován pro své neznalé výroky, dám raději slovo paní Drábové, kterou mnozí chtějí poslat na pražský Hrad.
Takže, zde je pár prohlášení předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové:
„Exploze v Černobylu byly vyvolány velmi prudkým nárůstem výkonu, protože tam na rozdíl od Fukušimy nedošlo k zastavení štěpné řetězové reakce. I když se také jednalo o výbuchy páry a vodíku, jejich síla byla daleko větší. Dlouhotrvající požár v Černobylu byl způsobený hořením grafitu, který se v reaktoru typu Fukušimy nevyskytuje. Podstatné ve Fukušimě je to, že situace se zhoršila až desítky hodin po odstavení reaktorů. Radiace velmi prudce klesá s časem, který uplyne od zastavení štěpné reakce. To je také velký rozdíl od Černobylu," informovala Drábová.
„Uniklá radiace se Česka nedotkne nijak. Důsledky v každém případě zůstanou omezeny na Japonsko, a to zejména na jeho severní část. I kdybychom tu za čtrnáct dní nebo měsíc něco z Fukušimy naměřili, tak to budou stopové hodnoty, které nás, Evropu, rozhodně neohrozí." zdůraznila Drábová s tím, že radiace ohrožující život a zdraví neovlivní ani japonské sousedy, výraznějšímu nebezpečí by totiž neměli být vystaveni ani obyvatelé Tokia, které je od Fukušimy vzdáleno 250 kilometrů.
Dopad radiace z Japonska na zdraví Evropanů je zcela vyloučen. Právu to řekla předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. "Strašící výraz bulvárních médií," tak ve středu okomentovala zprávy o "radioaktivním mraku" nad střední Evropou. Podle ní jsou nad starým kontinentem jen sotva měřitelné jednotlivé částice unášené prouděním vzdušných mas. V ČR navíc doposud nebyly změřeny.
"Havárií v elektrárně Fukušima nemůže být Česká republika ovlivněna," řekla Drábová. Vzdálenost 10.000 kilometrů je podle ní natolik velká, že i kdyby do ČR po čtrnácti dnech či měsíci doletělo stopové množství radioaktivních látek z úniku v Japonsku, žádné ohrožení to nebude představovat. "Není to důvod k žádným ochranným opatřením," prohlásila.
Sedmý stupeň znamená vážnou nehodu se širokými dopady. Radiace stále uniká a únik by nakonec mohl být srovnatelný s Černobylem. Přeřazení bylo provedeno na základě analýzy dat unikajícího radioaktivního materiálu. Po dobu několika hodin v čase největší krize dosahoval objem radioaktivního jodu 131 unikajícího z fukušimských reaktorů hodnoty 10 000 terabecquerelů za hodinu.
„Zvýšili jsme stupeň nebezpečí na sedm kvůli tomu, že dopad úniku radiace byl široký na vzduch, oceán, zeleninu i vodovodní vodu," sdělil Minoru Ogoda z japonského Úřadu pro jadernou a průmyslovou bezpečnost. Vzorky odebrané z mořské vody u jednoho z reaktorů obsahovaly 7,5 miliónu násobku přípustného limitu koncentrace radioaktivního jódu.
Přijde krize na rybáře? Likvidace rybolovu a zemědělství? Japonsko patří k rybářským velmocím. Světová roční spotřeba ryb na jednoho obyvatele je v průměru 18 kg. V Japonsku je to 70 kg. Kdyby zde nebylo rybolovu, potřebovalo by Japonsko o 200 procent více orné půdy k obživě. Ovšem, co když půda i voda budou radioaktivní...? Japonci neloví jenom kolem Japonských ostrovů, ale rybolov organizují i v jižním Vietnamu, Barmě, Thajsku a Filipínách.
V japonských mořích dochází k mísení studených proudů ze severu s teplými proudy z jihu. To podporuje růst planktonu, jež je potravou ryb, z nichž se ve studenějších vodách loví tresky, lososi a sledi, v teplých vodách potom makrely, sardinky a tuňáci... Do všech těchto vod bylo z Fukušimy vypuštěno nekonečné množství tun radioaktivní vody. TEPCO totiž odčerpává do Pacifiku 10 500 tun radioaktivní vody. Jen chodby a příkopy kolem reaktoru 2 jí obsahují odhadem na 6 tisíc tun. Kolik této vody už uniklo do moře, není známo. Hrozí rybářský problém...?
Už jednou jsem se ptal: Jak by svět asi řešil případ, kdyby mělo Rusko někde na Sachalinu jaderný reaktor, stejně postižený zemětřesením a tsunami, nebo obdobně by v těchto končinách byla v jaderných potížích Čína, a jak bychom v čele s paní Drábovou láteřili, že ti zatracení Rusové a Číňané nezodpovědně vypouštějí radioaktivní vodu volně do moře. Unisono bychom tvrdili, že ruské, potažmo sovětské reaktory, jsou jako vždy nebezpečné. Prostě komunistický šlendrián. Japonci překročili normu radiace tisíckrát, ale my jen slyšíme, že je Fukušima pro Evropu bezpečná.
Vlastně jsme slyšeli. Od včerejšího dne už je podle samotných Japonců Fukušima stejně nebezpečná jako Černobyl. Zřejmě ty výroby vyšly z úst nevzdělaných nýmandů, přesně takových, k jakým nickové zahrnuli i mě. Když radiace, byť je menší než v Černobylu, připraví tisíce rybářů o práci, to je přece hračka. I když se naruší potravinový řetězec na Zemi, kde umírají miliony dětí hlady a žízní. Je to přece od nás tákhle daleko....
A o čem se mlčí? Fukušima je úložištěm jaderného odpadu, kam se už 40 let vozí spotřebované palivové tyče z celého Japonska. Jde o sedm bazénů, do nichž se ukládalo vyhořelé palivo. Šest ze sedmi bazénků je, nebo alespoň bylo, umístěno pod střechami (!) budov kryjících šest reaktorů. Na úrovni země byl ve zvláštní budově jeden společný bazén pro vyhořelé palivo obsahující 6 291 bloků vyhořelého paliva. V každém bazénku pod střechami reaktorů je (bylo před katastrofou) podle dokumentu uloženo 3 450 bloků, každý blok obsahuje 63 tyčí vyhořelého paliva. Celkem je ve Fukušime Daiichi přes 600 tisíc tyčí vyhořelého paliva...
Inu, není snadné být ředitelem světa, že vážené nicky? Doufám, že budete vždycky zářit pouze štěstím...
Více:
Kdyby Temelín stál tam, co Fukušima, nic by se nestalo, tvrdí Kocourek
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
