Malá domů?
Jediným, kdo by nyní mohl novelu vytěžit, jsou parlamentní strany. Nová úprava jim totiž umožňuje podle zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích čerpat peníze v podobě příspěvku na podporu činnosti politického institutu. Jednoduše řečeno: kvůli tomu, aby se tyto strany dostaly k milionům pro své politické instituty, kabinet chystá zbytečnou a demotivující administrativní zátěž pro všechny veřejně prospěšné subjekty.
Kladivo na NNO, problém pro soudy
Pokud zákon projde, pak se ze statusu veřejné prospěšnosti stane nový standard, který začnou postupně vyžadovat kraje i ministerstva, proto, aby dokázaly, že podporují jen ty skutečně veřejně prospěšné subjekty. Status ovšem o skutečné prospěšnosti nevypovídá nic. Je to jen požadavek na zvýšenou administrativu a vnitřní procesy v organizaci. Tedy příživníky na neziskové právní formě neodradí, ale naopak malé spolky, postavené na práci dobrovolníků, zcela demotivuje. Vláda zde neposlouchá ani své poradní orgány Legislativní radu vlády i Radu vlády pro NNO a předkládá zákon i přes jejich záporný názor. Soudy, které dnes veřejný rejstřík obhospodařují, potřebují personální i metodickou podporu, ne další zátěž. Již dnes zápasí celorepublikové organizace s problémy v rozdílném přístupu při zápisu sídla i statutárních orgánů v různých krajích.
Otevřený dopis premiérovi
„Návrh zákona reaguje na situaci z doby absence veřejných rejstříků, která už je za námi,“ píše předseda ČRDM Aleš Sedláček v dopise adresovaném premiérovi Bohuslavu Sobotkovi a vicepremiérům Andreji Babišovi a Pavlu Bělobrádkovi. Neziskové organizace jsou nyní díky veřejnému rejstříku a všem zveřejňovaným údajům v dikci účetních a daňových zákonů, stejně jako občanského zákoníku, pod dohledem veřejnosti i státu.
ČRDM apeluje!
„Prosíme, nedopusťme, aby sněmovna ve formě daného návrhu zákona o veřejné prospěšnosti schválila nepotřebnou, nedomyšlenou a ve svém důsledku možná i škodlivou právní normu,“ apelují na adresáty dopisu v jeho závěru autoři.
Ve čtvrtek 23. března 2017 se má zmíněnou legislativní normou zabývat sněmovní Ústavně právní výbor. ČRDM, reprezentující v souhrnu přes 200 tisíc mladých lidí, ale i další významné neziskové organizace, které se k dopisu připojily, jsou proti tomu, aby nová úprava nakonec začala platit, a věří, že předkladatel normu stáhne z legislativního procesu.
„Pokud novela projde, tak dobře už bylo. Stojíme o prostředí, ve kterém by bylo lépe všem veřejně prospěšným subjektům, nejen politickým institutům,“ shrnul Aleš Sedláček.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
