Islamista, který vraždil francouzské vojáky, učitele a děti před židovskou školou v Toulouse, byl zastřelen. Přesto se ale policie během vyjednávání leccos dozvěděla o jeho motivaci.
Francie zažila šok, jaký čeká zřejmě čas od času i další evropské země. Islamista a příznivec Al-Kajdy Mohamed Merah začal vraždit – zdánlivě bezdůvodně. Kdysi to byl obyčejný kluk, syn alžírských přistěhovalců, kteří se rozvedli a výchovu dětí nezvládli. Mohamed se vydal na cestu drobného zločinu, v posledních pěti letech skončil dvakrát za mřížemi. A pak se stalo něco daleko horšího.
Setkal se s ideologií islámských radikálů, a to přímo ve Francii. Díky nim se dostal na pákistánsko – afghánské hranice, pravděpodobně do výcvikových táborů. Když se vrátil do Francie, zrodil se v jeho hlavě šílený plán. Zákeřným způsobem začal vraždit. Nejdřív příslušníky armády, potom děti před židovskou školou. Když byl posléze vystopován a obklíčen, uváděl jako motiv pomstu. Palestinské děti přece taky umírají.
Jeho jednání a myšlení opět poodhalilo zrůdnost ideologie, která se většinou (a ne zrovna šťastně) označuje jako islamismus nebo džihádismus. Je to ideologie smrti. Když se přeneseme do roku 2001, můžeme si všimnout zajímavé věty, kterou tehdy pronesl mluvčí Talibanu a mnozí ji po něm opakovali. Bylo to před operací Trvalá svoboda, při které spojenci s domácí opozicí Taliban svrhli. V tu chvíli ale pouze žádali vydání Usámy bin Ládina, což bylo odmítnuto.
Francouzská policie na místě hrůzného zločinu - Foto: ČTK/AP
Onen mluvčí tehdy prohlásil: tak jako vy milujete život, tak my milujeme smrt. Televize CNN potom přinesla šokující záběry dětí v pákistánské škole, jak ukazují na obrázek mrakodrapů na Manhatanu a vykřikují: tenhle je můj. Jejich obdiv vůči teroristům neznal hranic. Mnohokrát se taky ukázalo, jak vede kultura smrti islamisty k tomu, že se obklopují živými štíty, hlavně ženami a dětmi. Jsou-li zlikvidováni, objeví se zpráva, že západní křižáci opět vraždí muslimské děti.
Mohamed Merah uvěřil ideologii smrti. Pár hodin před vlastním koncem litoval, že nemohl povraždit více lidí. Jeho případ ukazuje, že civilizace, která miluje život, má tvrdého a mimořádně zákeřného protivníka. Nemůže být poražen zbraněmi – a nemůže být poražen bez nich. Naděje spočívá v tom, že život nad smrtí nakonec vítězí.
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
