Peter Greste, Mohamed Fahmy a Baher Mohamed byli egyptskými orgány zatčeni už v prosinci a po půl roce stráveném ve vězení je egyptský soud uznal vinnými z toho, že „šířili falešné zprávy“ a podporovali Muslimské bratrstvo, které egyptská junta označila za „teroristickou organizaci“.
Peter Greste okomentoval rozhodnutí soudu slovy, že se cítí být zničen a pobouřen skutečností, že za mřížemi musí strávit sedm let svého života, a to pouze kvůli tomu, že vykonával svou práci.
Vedle těchto tří novinářů bylo šest jejich kolegů z katarské televize odsouzeno k vysokým trestům odnětí svobody v nepřítomnosti. Podle údajů Výboru na ochranu novinářů je aktuálně ve vězení v Egyptě 14 novinářů včetně těch uvedených výše.
V současné době je činnost reportérů Al-Džazíry v této zemi z vůle egyptských orgánů oficiálně zakázána. Nicméně podle prohlášení šéfa zpravodajství anglické mutace této stanice Salaha Negmy on a jeho kolegové tento zákaz respektovat nehodlají.
Zavrženíhodný rozsudek egyptského soudu je třeba chápat v rámci politických změn v zemi na Nilu počínaje červencem loňského roku. Tehdy byl svržen prezident Muhammad Mursí, který sympatizoval s Muslimským bratrstvem, a byla ustanovena junta v čele s prezidentem Abdalem Fattáh Sísím.
Nový režim se sídlem v Káhiře rozpoutal vydatné represálie, během nichž egyptské ozbrojené složky usmrtily přes 2500 osob a dalších 17000 zranily, jak v detailní zprávě uvádí expertka na Střední východ Michelle Dunneová.
List Guardian otiskl článek pojednávající o závažném porušování lidských práv v této zemi: stovky lidí jsou uvězněny bez soudu v utajovaných lokalitách, kde rutinně podstupují mučení dokonce i elektřinou. Bílý dům z těchto důvodů dočasně zastavil juntě vojenskou pomoc ve výši 1.3 miliardy dolarů ročně, avšak na jaře ji téměř z poloviny obnovil, aniž by se egyptští pučisté „polepšili“.
Šéf americké diplomacie John Kerry shodou okolností den před vynesením rozsudků navštívil egyptského prezidenta Sísího, aby znormalizoval poněkud pošramocené vztahy mezi Washingtonem a Káhirou. Kerry sice vyjádřil silnou nespokojenost nad nespravedlivými verdikty nad třemi novináři, ale tímto gestem také jeho odsudek skončil; spojenectví obou států nebylo nikterak vážně narušeno.
Bílý dům na svého klíčového spojence nehodlá uvalit sankce jako v případě Ruska nebo Íránu, přestože jde zjevně o represivnější režim. Spojené státy by však na svůj klientský režim v Káhiře mohly vyvinout nátlak, aby uvězněné novináře propustil, přestože nejsou jeho hlavními věřiteli.
Veterán-reportér Robert Fisk, který monitoruje dění na Středním východě už desítky let, na stránkách listu Independent napsal, že na pozadí rozsudku stojí vysoká politika. Fisk se domnívá, že za uvězněním reportérů je takzvaná „válka v zastoupení“ mezi Katarem a Saúdskou Arábií. Al-Džazíra je katarská televizní stanice, již Fisk považuje za nástroj zahraniční politiky katarské vlády, která silně podporovala svrženého egyptského prezidenta Mursího.
Egypt po státním převratu rázem přišel o veškeré finanční dotace z Kataru, jež dosahovaly závratných výšin – 10 miliard dolarů. Následoval bleskový zásah Saúdské Arábie, která se zaručila za všechny dluhy Egypta, a posílila tak svůj vliv tamtéž a současně upevnila pozici Sísího vlády. Rijád potrestal Dauhá tím, že vyvinul nátlak na Sísího, aby „otravné“ novináře uvrhl do vězení, vysvětluje Fisk.
Věznění lidí jen kvůli tomu, že vykonávají svou profesi, je nepřístojné kdekoliv na světě, nehledě na cynické mocenské hrátky. Na represivní režimy je nejen v tomto ohledu nutné vyvíjet neustálý nátlak, přestože některé z nich z politických a ekonomických pohnutek tolerujeme a jiné nikoliv.
Zaznělo v pořadu Názory a argumenty na ČRo Plus
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
