Výsledky se tedy Kremlu náramně hodí. Štíhlejší bruselská agenda, znamená přece také více dílčích názorů na politiku Ruska, akcentovanější národní zájmy a větší pole působnosti ruské propagandy a diplomacie, což je dnes prakticky to samé.
Rusko by zkrátka vlídnější prostředí nevymyslelo!
I když kdo ví? Úspěch mediální masáže doma a slibně nahozená udice ve vodách věčných levicových intelektuálů napříč Evropou logicky tedy vede k úvaze o tom, zda technologové Kremelské politiky si také nepohrávali s kondicionálem tak, až z něj vykřesali realitu.
K té patří i okázalé vztahy s těmi evropskými politiky, kteří mají velký protestní potenciál a sami potřebují trochu mezinárodního lesku. Jednou z nich je Marie Le Pen - předsedkyně Národní Fronty (získala v EP 24/74 francouzských mandátů, http://en.wikipedia.org/wiki/European_Parliament_election,_2014).
V Moskvě Le Penová svým hostitelům vždy udělá radost. V červnu 2013 podpořila kontroverzní zákon proti homosexuálůmi nevládním organizacím. Ruský model považuje za vhodnou alternativu ekonomické spolupráci s USA. Letos v březnu uznala legitimitu referenda na Krymu a hned po jeho anexi byla tedy prvním západním hostem v ruském parlamentu, který Anschluß poloostrova aklamativně odhlasoval.
Obdivem k Putinovi se netají ani bývalý velitel polovojenské Maďarské gardy Gábor Vona (* 20. srpen 1978, Gyöngyös, Maďarsko) dnes předseda maďarského Jobbik/u. Ten získal o víkendu tři euromandáty z 21 národních křesel. Podle Vona je ruský prezident přirozeným vůdcem, jak cudně říká, všech pravicových konzervativců. Od něho je třeba se učit, jak bránit vlastní národ. Domyšleno do konce, jak tedy anektovat "historická" území, což v případě Maďarského nacionalismu zavání likvidací celého jednoho státu.
Šíření evropského rozkladu ale není historicky nic nového. Sovětské Rusko od konce 20. let 20. století bojovalo se svým úhlavním nepřítelem, "buržoazním světem", systematickým oslabováním jeho společenských i mravních hodnot zevnitř. Ve 30. letech to byl už přímo "rudý pochod", který s poválečnými územními zisky také získal novou kvalitu.
Sověti rozleptávali evropské struktury skrze media, kulturně-osvětové organizace, pomocí "progresivních" hnutí feministek, ekologů, pacifistů, nacionalistů, až po podporu diverzních center kolem evropských komunistů.
Svou výplatnici měli na Lubjance, kde sídlila KGB, tedy italské ‘Brigate Rosse’ i německá RAF. A své úkoly měli také soudruzi ve "spřátelených" centrálách. Českoslovenští dodávali zbraně. Polští cvičili teroristy, Bulharsko je nasazovalo do akcí. Mottem rudé diverze byla slova Uljanova-Lenina "… že Západní 'buržuj' rád prodá i provaz, na kterém ho pověší."
Cílem státu, který založil a ke kterému se hlásí prezident současného Ruska, bylo tedy nejen porazit, ale přímo zlikvidovat západní civilizaci. Místo Leninova učení se teď Putin opírá o "tradiční hodnoty", při anexi mluvil podobně o "tradičních ruských územích" a RPC - ta přímo žehnala jeho vojskům.
Evropa tomu zatím z menší části tleská a zvětší části je nepoučitelná. Dál se staví výcviková střediska pro ruská speciální komanda, v obavě z nezaměstnanosti se dál dodávají zbraně ruské armádě.
Kdyby tedy nebylo takové luxusní shody okolností, kde by dnes Kreml byl? To už ale není tedy jen otázka pro historika.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: rozhlas.cz
