Pravice se ovšem nevytratila, její větší část se transformovala do této bezprogramové populistické propagace. A levice? Jak ji dnes vidíme? Kde je? Zdá se, že jen líně vyčkává, změní-li se socioekonomické vztahy, aby se přihlásila o slovo. To se totiž získávají hlasy jednodušeji.
Exprezident Václav Klaus v nedávném rozhovoru použil ve vtahu k dění v dnešním světě a občanské přizpůsobivosti situaci termín "new normal" neboli nové normálno. Zvykneme si na tedy na všechno? Mladí lidé a bohužel i tradiční politické strany stagnují, vybírají si dovolenou. Ale není čas čekat. Nebezpečí hrozí a manipulovaná migrace, terorizmus a neofašismus jsou jen součástí řízeného rozpadu Evropy, cíleného rozpadu mezinárodních i mezilidských vztahů i hodnot.
Evropská unie, ať už viděna očima jejích příznivců či odpůrců, neplní svoji roli garanta míru, k jehož záchově byla vytvořena. Nestala se zárukou demokracie a sociálních jistot. Česká levice nemůže jen přihlížet, potřebuje stranu, která se distancuje od populizmu, stranu s dlouhodobým programem, s vizí.
A lidé, především mladí, se na růstu této strany musí podílet, a to nejen volebními lístky, ale především činy. Jinak ČR i Evropu budou nadále řídit banky a nadnárodní mocenské skupiny, ne lidé.
Denisa Víznerová
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
