Podmínky pro rozvoj podnikání a investice se v regionu střední a východní Evropy (CEE) stabilně zlepšují. Zdejší ekonomiky, včetně české, by ale mohla v budoucnu ohrozit nízká produktivita práce, nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců či robotizace a automatizace. Vnímání politických rizik jako hrozby pro podnikání naopak klesá. Uvedli to účastníci Country Risk Conference.
„Růst HDP v České republice by měl letos dosáhnout 2,7 procenta, v následujícím roce pak předpokládáme mírné zrychlení na 2,8 procenta. Díky stabilnímu růstu ekonomiky, sílící poptávce domácností i solidním podmínkám pro podnikání společnost Coface zvýšila rating České republiky na druhou nejlepší úroveň (A2), která na osmibodové škále představuje jen velmi nízké podnikatelské riziko,“ uvedl Pavel Schweiner, country Manager úvěrové pojišťovny, a to o 4,5 procenta.
„Ze 160 sledovaných zemí v letošním roce zvýšila rating v 15 případech, šestkrát to bylo právě u států střední a východní Evropy. U žádné země v tomto regionu v posledních dvou letech nedošlo ke snížení ratingu. Nelze říci, že podnikatelské aktivity jsou v těchto zemích vždy sázkou na jistotu, ale podmínky jsou pro to nadprůměrně dobré,“ říká Pavel Schweiner, který v letošním roce očekává růst globálního HDP o 2,8 procenta oproti loňským 2,5 procenta. Ke zlepšení situace dochází na rozvíjejících se trzích, jejichž HDP by měl letos vzrůst v průměru o čtyři procenta. Především Brazílie a Rusko se podle posledních ukazatelů zotavují z dvouleté recese. V případě mnoha ekonomik, především té čínské, je ale rizikem vysoká zadluženost států i firem. Řada společností kvůli stávajícímu zadlužení nedosáhne na nové bankovní financování.
„Pozitivní je rostoucí podnikatelská sebedůvěra, která vedle Evropy, Brazílie nebo Číny stoupá výrazně především v USA. Očekávání zdejšího podnikatelského sektoru jsou spojena i s investičními záměry nové administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Jejich efekt se nicméně projeví nejdříve v roce 2018,“ říká Pavel Schweiner. Postupně se snižující volatilita na finančních trzích v případě důležitých hlasování, jako bylo referendum o brexitu, americké prezidentské volby či italské referendum o změně ústavy, podle něho ukazuje, že finanční sektor už nepřikládá takovou důležitost politickým rizikům, jako tomu bylo v minulosti například při jednáních o záchranném balíčku pro Řecko.
Z hlediska jednotlivých sektorů je celosvětově nejrizikovější situace v energetice a těžbě kovů, byť i v těchto oblastech dochází k mírnému zlepšení. V regionu CEE je pak nejnižší riziko pro podnikatelské aktivity v sektoru automobilového průmyslu.
„Při porovnání makroekonomických ukazatelů, jako jsou nezaměstnanost, HDP, státní dluh a deficit veřejných financí, patří Česká republika spolu s Estonskem k nejstabilnějším státům z bývalých postkomunistických zemí v Evropě,“ uvedl na konferenci Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory České republiky.
Hlavní bariéry pro růst tuzemské ekonomiky a především průmyslové výroby spatřuje v nedostatku kvalifikovaných pracovníků. „Nabídka volné pracovní síly je výrazně jiná, než jakou podnikatelé potřebují. Problematickou je také stagnace průměrných reálných mezd a jen pomalu rostoucí nominální produktivita práce,“ dodal. Značným rizikem pro českou ekonomiku by podle něho bylo také jakékoliv omezování jednotného vnitřního trhu EU, kam aktuálně směřuje přibližně 83 procent českého vývozu.
Ekonom Lukáš Kovanda uvedl, že pro země regionu CEE je charakteristické, že stojí převážně mimo eurozónu a životní úroveň v některých z nich včetně České republiky roste výrazně rychleji než ve „starých“ zemích EU. „Euro není nutným předpokladem, abychom dosahovali slušného růstu životní úrovně,“ říká s tím, že eurozóna je momentálně ekonomicky nevyvážená a podmínky přijetí eura jsou dnes výrazně jiné než v roce 2004, kdy se k tomu Česká republika zavázala. Realistickým termínem případného přijetí společné evropské měny v Česku je podle něho rok 2025.
Brzdu ekonomického růstu střední a východní Evropy Lukáš Kovanda vidí v nepříliš kvalitní a rozdrobené státní správě, za hrozbu považuje také automatizaci a robotizaci. „Toto se týká zejména Slovenska a České republiky. Náš průmysl má poměrně nízkou přidanou hodnotu, a je proto poměrně snadno nahraditelný robotizovanou výrobou. Podniková sféra postrádá kvalitní management, který by dokázal pracovníky připravovat na nové výzvy, které souvisejí s robotizací a automatizací,“ tvrdí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
