Erika Magdalena Peprná: Populární virus zika konečně i v našich nemocnicích

Vrchol chřipkové epidemie máme zřejmě za sebou - nicméně stále trvá. Tu letošní zatím nepřežily téměř tři desítky nemocných. Chřipka ale není to jediné, co nás aktuálně “ohrožuje”: do Evropy i k nám konečně přibyl momentální hit, jenž měl zaujmout pozici “metly naší doby” - virus zvaný zika. Minulý týden byl v české nemocnici potvrzen třetí případ - a ve Francii již hlásí první případ nakažení ženy při intimním kontaktu. Je tedy mnoho důvodů, proč si viru zika trochu blíže všimnout. Ne snad proto, že by hysterické rozklady a reportáže mainstreamových médií na téma zika měly pravdu - leč právě naopak.

Velká kariéra malého viru

Zika je virus s velkým kariérním potenciálem. Možná větším, než chřipka (alespoň ta klasická, nikoli “pandemická”) a rozhodně větším, než obávaná ebola. Ta má jednu komparativní výhodu: je hrozivá, takže vyvolává velmi “přínosnou” hysterii. A hystericky vyděšení pacienti jsou ti nejlepší, neboť kupují očkovací látky a další produkty farmaceutického průmyslu bez přemýšlení. Jenže s jejím šířením v Evropě a Severní Americe to dopadlo neslavně. Dokonce i když se lékaři i úřady v mnoha zemích snažili, seč mohli, porušovali bezpečnostní předpisy, jak jen to šlo a dokonce několik nakažených “importovali” do evropských nemocnic.

Takzvaná “zika hysterie” je přinejlepším nepodložená a přinejhorším - dalším kriminálním pokusem vnutit manipulované světové veřejnosti… například nějakou tu vakcínu.

Zika je virus podstatně méně děsuplný - nákaza není ve většině případů ani tak strašná, jako “domácí” a dobře známá spála. To ale vůbec nevadí: hysterii vyvolává také, zvláště když se jej podařilo mediálně spojit s epidemií mikrocefalie, tedy vývojové poruchy, která se objevila u brazilských dětí. A navíc se evidentně šíří daleko jednodušeji mezi bílými Evropany. Vzhledem k tomu, že dokáže dobře přežívat ve spermatu, představuje kandidáta na titul “sexuálně přenosné choroby 21. století”. I v tom je lepší než ebola, která se sice zřejmě podobnou cestou může šířit také, ale do Evropy se ji nepadřilo “propašovat” ani tak.

Se zikou je tomu jinak. Dokonce jsme se dozvěděli, že “může být zikou v Evropě nakažen i komár”! Pravda, podobná zpráva na první pohled vyvolává spíše zlomyslnou radost než strach: konečně někdo vynalezl virus, který se nešíří z komára na člověka, ale opačně! Nicméně její objevení znamená jediné - zika se do Evropy na rozdíl od eboly dostala. A údajně se máme bát epidemie “miminek bez mozku”. Jak je to ale doopravdy?

Nové “metly lidstva” si s půvabným “lašským humorem” všiml v týdnu i oblíbený blogger Ladislav Větvička.

Jak vyrobit pandemii (a zničit ministerstvo financí)?

Přiběhla za mnu susedka Liba, cela vyvředěna, že v Porubě už je ten novy virus a co pry bude robit, když to kajsik lapne a zežere ji to mozek? Podival sem se na ňu a bylo mi jasne, že v jejim připadě už toto nebezpeči nehrozi.

Virus Zika neni nic noveho. Takych virusu vyrabime a skladujeme u nas v Mordoru statisice. Izolovali zme ho s klukama z jedne ugandske opice už v roce 1947. Dneska je majitelem virusa Rockeffelerova nadace a kupit si ho možete aji vy.

Jedna davka stoji 599 USD, a to si myslim, že když se potřebujete zbavit chytrych lidi okolo sebe, tak to neni až taka hrozna častka. Musite samozřejmě mět na to zařizeni. Nejlip se přechovava v teplotě -70°C. Takže to možete dat do svojiho mražaku, ale dluho vam nevydrži. Musite rychle spotřebovat.

Ja jako taky obyčejny porubsky experimentator, sem si kupil jednu davku už davno. Pak sem ju kajsik zašantročil a od te doby sem se stal blogařem. Mnozi mě podeziraju, že sem byl infikovany a přišel sem o mozek.

Ale po včerejši zkušenosti, kdy sem s kamošama poprve vyplňoval Kontrolni hlašeni DPH, si myslim, že sem tu davku musel ztratit kajsik jinde. A muselo to byt nedaleko Minysterstva Financi.

Tak pravil Ladislav Větvička, “hlasatel Mordoru Dnes”, jak sám říká. Že má pravdu, potvrzují ovšem i daleko “vědečtěji” pojaté práce. Třeba ta, kterou Protiproudu doručil ing. Marián Fillo. Pan Fillo je odborníkem, kterého dlouholetý zájem o problematiku očkování dovedl až k zájmu o oblast infekčních nemocí obecně. Jako většina z nás si položil otázku: kde se vlastně “hysterie zika” vzala a co za ní stojí?

Marián Fillo: Virus zika, mikrocefalie a co za ní stojí?

Začátkem roku se u nás začaly objevovat zprávy o obrovském nárůstu počtu novorozenců s vrozenou mikrocefalií v Brazílii, což bylo přičteno rychle se šířícímu viru zika, kvůli kterému Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila celosvětový stav nouze. Věci jsou však o poznání složitější, než by se mohlo na první pohled zdát…

Co je mikrocefalie?

Mikrocefalie je vývojová porucha, zpravidla vrozená, při které má miminko příliš malou hlavu, a tedy i příliš malý mozek. V důsledku toho má pak většinou i nějaké mentální postižení či neurologické poruchy. Jako příčiny mikrocefalie se uvádějí:

• kraniosynostóza (předčasný srůst lebečních kostí, takže mozek nemá kam růst),

• abnormality v chromozomech (poruchy v DNA), např. Downův syndrom,

• nedostatečný přísun kyslíku do mozku plodu během nitroděložního vývoje,

• některé nákazy během těhotenství: toxoplazmóza, cytomegalovirus (CMV), zarděnky (rubeola), plané neštovice (varicella), syfilis, lidský virus nedostatečné imunity (HIV),

• drogy, alkohol, ozáření, některé chemikálie a těžké kovy (např. rtuť nebo arsen),

• vážná podvýživa,

• nezvládnutá fenylketonurie (neschopnost zpracovat aminokyselinu fenylalanin) u matky.

Brazilský statistický hoax?

Mikrocefalie není něco vysloveně nevídaného. Vyskytuje se v určité míře prakticky v každé zemi. Slovensko vykazuje 3–8 případů mikrocefalie (při zhruba 50.000 porodech) ročně. V USA bývá ročně kolem 2.500 mikrocefalií na zhruba 4 miliony narozených dětí.

Ani Brazílie není výjimkou a před rokem 2015 vykazovala kolem 150 mikrocefalií ročně. Nedávno zveřejněná studie, ve které výzkumníci prozkoumali staré zdravotní záznamy z brazilských porodnic, však ukázala, že to je silně podhodnocené číslo, čili před rokem 2015 byl hlášen jen zlomek skutečného počtu mikrocefalií.

Jelikož v Brazílii se rodí ročně zhruba 3 miliony dětí (tři čtvrtiny porodnosti USA), i ve srovnání s USA je 150 mikrocefalií ročně neuvěřitelně nízké číslo. Navíc k 2.2.2016 bylo z 1.113 zkoumaných podezření na mikrocefalii jen 404 potvrzených a 709 bylo zamítnuto (předčasně narozené děti, děti s nízkou porodní váhou).

Dá se tedy říci, že to v té Brazílii není ani zdaleka tak horké, jak se to zprvu jevilo. Přesto však zmínění vědci potvrdili i nárůst (ačkoli ne tak strmý) případů závažné mikrocefalie počínaje říjnem či listopadem 2015.

Malá historie ziky

Virus zika je znám již od roku 1947, kdy byl zjištěn u opic v Ugandě. První nákaza u člověka byla zaznamenána v roce 1952 také v Ugandě. Mezitím se rozšířil po Africe, Asii a Mikronésii, kde na ostrově Yap způsobil v roce 2007 epidemii tak mírnou, že kvůli této nemoci nikdo nezemřel a nikdo nepotřeboval nemocniční péči. Přitom se nakazilo až 73% obyvatel ostrova.

Virus zika přenáší hlavně komár Aedes aegypti. Tentýž komár šíří i původce dalších nemocí — horečky dengue, chikungunya a žluté zimnice. Kromě toho přenášejí virus zika i komáři Aedes albopictus a další druhy rodu Aedes. Jsou to tropičtí a subtropičtí komáři, takže v našich končinách se vyskytují jen velmi výjimečně, v Jižní Evropě se však již zabydleli. Mimo nich byl virus zika zjištěn i u komárů Mansonia uniformis, Anopheles coustani a Culex perfuscus, není však zatím prokázáno, zda ho dokážou i úspěšně šířit.

Zhruba 80% lidí, nakažených virem zika, nemá žádné příznaky nemoci. Zbytek má horečku, vyrážky, zánět spojivek a nebo bolesti kloubů a hlavy. Nemoc trvá nanejvýš týden. Je to tedy o něco slabší než běžná chřipka (myslím opravdovou chřipku, ne nachlazení). A co je nejdůležitější: nikdy před rokem 2015 nebyla zaznamenána ani mikrocefalie, ani žádná jiná neurologická porucha, způsobená virem zika — za celých 68 let, co je tento virus známý.

V sobotu 6.2.2016 to korunoval kolumbijský prezident Juan Manuel Santos prohlášením, že v jeho zemi je nejméně 25.600 nakažených virem zika, z toho 3.177 těhotných žen, ale ani stopy po mikrocefalii To činí z viru zika tu nejméně pravděpodobnou příčinu mikrocefalie ze všech myslitelných příčin.

Co, když ne virus zika?

Málokdo ví, že Brazílie je světově největším spotřebitelem pesticidů (herbicidů, insekticidů a fungicidů). Např. za rok 2013 Brazílie spotřebovala o třetinu více pesticidů než světová dvojka USA. Přitom se v Brazílii stále používají i takové pesticidy, které již jinde z bezpečnostních důvodů byly zakázané.

Na pesticidy jako možnou příčinu mikrocefalie poukazují skupiny argentinských a brazilských lékařů PCST20 resp. Abrasco. Obě shodně podezřívají insekticid pyriproxyfen, který se v roce 2014 začal přidávat do nádrží s vodou — oblíbených-to líhní komárů, — aby poškozoval larvy a znemožňoval tak množení komárů. To se ale dá mnohem bezpečněji dosáhnout tím, že se do těchto nádrží dají ryby, pro které jsou komáří larvy krmivem. Osvědčilo se to v jiné latinskoamerické zemi — Salvadoru. Pyriproxifen působí jako „dětský“ hormon, který nedovolí larvám dospět, takže souvislost se zaostalým vývinem mozku u mikrocefalie se přímo nabízí.

PCST také poukazuje na chudobu a podvýživu jako na významný činitel, zvyšující výskyt vrozených vad, a to hlavně na převážně venkovském a chudém severovýchodě Brazílie.

Geneticky modifikovaný problém

Někteří ekologové podezřívali ze způsobování mikrocefalie geneticky modifikované (GM) komáry, které v Brazílii vypouští britská firma Oxitec. Má jít pouze o komáří samce, kteří jsou upraveni tak, aby jejich potomstvo nebylo životaschopné. Háček je v tom, že pokud jsou larvy takových komárů v prostředí, kde je dostatek antibiotika tetracyklin, životaschopné budou.

A to je zřejmě i případ Brazílie, kde se ve velkém chová skot na americké hamburgery a antibiotiky se v krmivu pro tento dobytek opravdu nešetří. Kolem GM komárů v Brazílii je ještě mnoho otázek, které nebyly zodpovězeny, např. ani to, zda skutečně snižují výskyt horečky dengue, což byl hlavní důvod jejich nasazení. Není známo ani to, jak konkrétně by GM komáři mohly způsobit mikrocefalii, takže tato teorie je málo pravděpodobná.

Spalničky a vakcína

Z přenosných nemocí, které mohou způsobit mikrocefalii, se v Brazílii ve zvýšené míře vyskytuje toxoplazmóza i CMV. Zvýšil se však za uplynulý rok nějak výrazně počet onemocnění na tyto dvě nemoci, aby se to projevilo citelným nárůstem mikrocefalií? Nevypadá to tak.

Zarděnky jsou v Brazílii již téměř vyhubeny, ale na severovýchodě Brazílie, tedy právě tam, kde je nejvíce případů mikrocefalie, byla nedávno (2013–2015) epidemie spalniček. Odpovědí bylo hromadné očkování, především dětí do 5 let, ale i dospělých, kteří ještě nebyli očkováni a spalničky ani neprodělali.

Očkovalo se vakcínou, která obsahuje sice oslabené, ale stále funkční viry spalniček, příušnic a zarděnek (angl. Measles, Mumps, Rubella = MMR). MMR vakcína se proto ze zřejmých důvodů nesmí podávat těhotným a doporučuje se neotěhotnět alespoň měsíc po očkování touto vakcínou („Ženám, které plánují těhotenství, by se mělo doporučit oddálení otěhotnění o 1 měsíc po očkování.“).

Kolik však bylo očkovaných dívek a žen, které možná ještě nevěděli že jsou těhotné (první týdny po početí), nebo otěhotněly příliš brzy po očkování? Ale i kdyby žádná nebyla, tak pokud bylo očkováno dítě těhotné ženy, mohlo jí nakazit virem z této vakcíny.

Je přítomen hliník?

Na přelomu let 2014 a 2015 bylo v Brazílii zavedeno plošné přeočkování těhotných žen ve 27. až 36. týdnu těhotenství proti záškrtu, tetanu a černému kašli (TdaP). Přestože obdobné pokusy v USA či Velké Británii prý neprokázaly zvýšené riziko pro matku a dítě, v Brazílii může mít totéž očkování mnohem horší dopady, a to z několika důvodů.

V Brazílii se používají vakcíny, vyráběné místním závodem Instituto Butantan v licenci od firmy GlaxoSmithKline. Je to tedy brazilská verze vakcíny Boostrix. Pokud se v rámci úspory nákladů brazilské vakcíny balí do více-dávkových ampulí (vakcína pro 10 či 50 lidí v jedné ampuli), budou zřejmě konzervované thiomersalem, což je sloučenina rtuti, a ta podle WHO způsobuje mikrocefalii. Evropské Boostrixy jsou každopádně v jedno-dávkovém balení, a tedy bez konzervantu. Také je možné, že technologie výroby a kontrola kvality v Brazílii nebude až tak pokročilá, čili brazilský Boostrix nebude až tak čistý jako evropský a obsahuje navíc nějaké významné kontaminace.

Brazilský problém má několik viníků

Ale i kdyby ne, je možné, že postižené brazilské ženy mají zvýšenou genetickou náchylnost na poškození očkováním. To by se dalo ověřit statistikou potvrzených mikrocefalií podle rasy, resp. etnické skupiny. Pokud v ní bude mít nějaká rasa či etnická skupina výrazně vyšší zastoupení, než by odpovídalo podílu na počtu narozených dětí, poukazovalo by to na genetické faktory.

Jisté je, že ve vědecké literatuře byl popsán případ mikrocefalie, způsobené očkováním proti záškrtu, tetanu a černému kašli. Taky je známo, že mikrocefalii může u dětí s nedostatečně funkčními ledvinami způsobovat i hliník, a toho je v Boostrixu hojné množství. Protože v životním prostředí Brazílie je patrně víc jedovatých chemikálií, mohou být ledviny (jakožto detoxikační orgán) brazilských novorozeňat podstatně víc zatížené než v USA nebo Evropě.

Bylo by však chybou myslet si, že je třeba najít jednu jedinou příčinu. Naopak: je velmi pravděpodobné, že příčin bude více a zvýšený výskyt mikrocefalie v Brazílii je výslednicí několika vlivů. Nejpravděpodobnějším viníkem však — logicky vzato — bude to, co se krátce před začátkem této epidemie v Brazílii prudce změnilo a v Kolumbii ne: insekticid ve vodních zdrojích, hromadné očkování MMR vakcínou po epidemii spalniček a/nebo očkování těhotných žen TdaP vakcínou.

Předběžná opatrnost

Více k viru zika a možným příčinám mikrocefalie najdete také na serveru SvobodaVOčkování zde.

Zřejmé je každopádně jedno: takzvaná “zika hysterie” je přinejlepším nepodložená a přinejhorším - dalším kriminálním pokusem vnutit manipulované světové veřejnosti… například nějakou tu vakcínu.

Nikoli nepodobně, jako se to každý rok děje s vakcínou chřipkovou. Lékaři (většinou v dobré víře) tlačí pacienty k očkování, ačkoli nikdy není jasné, zda bude vůbec fungovat - neboť to závisí na momentálně cirkulujícím kmenu viru. Kromě toho má potenciálně závažné vedlejší účinky, které se ale všeobecně ignorují.

Samozřejmě, světové “mainstreamové” zdravotnické autority budou v obou případech argumentovat stejně - jakýmsi “principem předběžné opatrnosti”. Tedy, že sice nevíme, že zika způsobuje mikrocefalii (nebo že chřipková vakcinace vůbec někoho ochrání), jenže - také to nemůžeme vyloučit.

Jenže podobná argumentace je postavená na hlavu. Je to zřejmé už z toho, že ji její zastánci nikdy neuplatní opačně. Nebo jsme snad ve světových mainstreamových médiích potkali kromě komárů a veselých slečen, nakažených zikou, také reportáže o pesticidech a očkování v Brazílii?

Podobná témata by se přitom právě z hlediska “předběžné opatrnosti” přímo nabízela. Jenže se “komusi” nehodí do krámu - a tak máme “zika hysterii” - a o zbytku se mlčí. Pozoruhodná "nákaza". Vlastně mnohem horší, než zika.

Ale to už je asi na další článek.

Vyšlo na protiproud.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.