Situace v řeckém uprchlickém táboře, kde se v současné době proti své vůli vyskytuje kolem 12 tisíc běženců, je opravdu drsná. Před pár dny se na shromáždění nespokojených a silně pobouřených běženců, převážně mužů, pokusili upálit dva z nich.
Z videa natočeného pro Daily Mirror je patrné, jaké napětí mezi muslimy v táboře panuje, je zde vidět akt upálení a následná záchrana později uhašených mužů i záběr na mladou ženu, vykřikující něco o humanitě.
Zapálili se prý na protest kvůli uzavření řecko-makedonských hranic a svět má zareagovat, hranice by pro ně měly být otevřeny! To se neděje a tak v táboře plném bláta, špíny, napětí, nemocí a zloby vůči nevěřícím narůstá pocit běženecké frustrace. Nevěřící psi nás drží někde, kde být nechceme, za to jsme pašerákům neplatili!
Řecký krizový štáb hovoří o tom, že uprchlíci zuří proto, že jim hrozí odvoz do hotspotů a následná internace do Turecka. A tady jak jinak přichází ke slovu aktivisté z neziskovek, kteří frustrované běžence nabádají k nepokojům, blokádám silnic a posilují v nich odpor vůči hotspotům, kde je omezena, pochopitelně podle nich protiprávně, svoboda pohybu nelegálů!
Podle dohody s Turkem, budou nelegálové směněni kus za kus s legály, kteří se vylodí z Turecka. Evropa nesmí být ochuzena o muslimskou kulturu a náboženství, které jí novodobí Plaváčci přinášejí! A samolibý Erdogan si při proběhlých politických jednáních s EU hraje jako kočka s myší, přičemž německá kancléřka je tou, která na pravidla Erdoganovy hry souhlasně jako první přikyvuje. Její role je nejen v dějinách Německa víc než tragikomická.
Aktivisté placení kdovíkým, zřejmě z nudy a převážně z hlouposti a sníženého pudu záchovy navádějí rozzuřené běžence v Idomeni k blokádám silnic, ukázali jim a pomohli vydat se na přechod přes rozvodněnou řeku do Makedonie. Všechno proto, aby svět zaměřil vůči nebohým nelegálům svou pozornost. Důvod?!
Organizace Human Right Watch dnes upozorňuje na zoufalství uprchlíků, pocit beznaděje, neví, co s nimi bude dál. Rvou se mezi sebou v aténském přístavu Pireus o nabíječky na telefon, o potraviny. Řecko je v současné době obohaceno o asi 52 tisíc uprchlíků, kteří se nemohou pohnout dál do Evropy. Musejí čekat a ze záběrů na výše uvedeném videu je patrné, že míra jejich trpělivosti je u konce.
Začínají protestovat. Někteří odmítají jídlo, prý raději zemřou, jiní se pokoušejí na protest upálit, další nedávno blokovali železniční trať mezi do Makedonie, jiní dálnici spojující Soluň s hraničním přechodem do Makedonie. Muslimové z Idomeni skandují, zuří a dávají najevo své požadavky: „Otevřete hranice. Chceme odsud pryč!"
Ovšem, že mohou odejít tihle nespokojenci. Hotspoty na ně už čekají, jen cesta do nich je ztížená pseudohumánním protievropským postojem UNHCR Hotspoty jsou podle něj „zadržovací centra“ bez svobody!
Řecko podle UNHCR nemá fungující systém vyhodnocování žádostí o azyl na žádném ze svých ostrovů, ani příslušné vhodné ubytování pro žadatele o azyl.
Aktivisté UNHCR budou především zachraňovat lidské životy. Příliv uprchlíků z Turecka se po přijetí směny nelegál x legál mírně snížil, nicméně Řekové jim z moře stále ochotně pomáhají.
Uprchlický tábor v Idomeni, novodobé uprchlické peklo, je jasným dokladem toho, s jakým úmyslem nelegální ekonomičtí běženci do Evropy přicházejí. Bez ochoty čekat, respektovat azylové zákony a daná pravidla, přiznat si, že jsem na území evropského kontinentu vstoupil neoprávněně s jasným cílem využít imigrační vlny ke svému ekonomickému prospěchu – to je realita, to jsou agresivní běženci muslimského vyznání, protestující v Idomeni.
Zvládne Evropa situaci v tomto jednom, mediálně nejznámějším řeckém táboře, nebo podlehne tlaku všech pseudohumánních organizací, kteří na uprchlické invazi cíleně parazitují? Ustojí velký tlak zvenčí a rostoucí tlak zevnitř?
Podle francouzského ministra vnitra Jeana Yvese Le Driana v rozhovoru pro rádio Europe 1 v současné době čeká v Libyi kolem 800 tisíc běženců, kteří se chtějí dostat do Evropy. Zatím se v Itálii z tohoto směru vylodilo loni 154 tisíc a letos asi 14 tisíc lidí.
Vlažným přístupem, pomalým rozhodováním a neúčinnými postupy ve zjednání pořádku v jednom z táborů, v Idomeni, ukazuje Evropa směrem k běžencům na libyjském pobřeží, že je stále ještě šance. Zaplatit pašerákům, nalodit se a věřit. Věřit, že zpomalená Evropa ve své humanitě bude pokračovat v sebedestrukci. Že mladé muže ze severní Afriky přijme, ubytuje, dá jim kapesné a nechá protestovat, páchat násilí, chovat se vůči místním nepřátelsky. Napětí a proměna města Calais je důsledkem přítomnosti a chování právě severoafrických běženců, předchůdců těch dnešních a budoucích.
Nelegálové z tábora v řeském Idomeni křičí: „Chceme odsud pryč!“ Tak proč jim v tom dál bránit?
Žádné neúčinné dialogy, výkřiky do kamer, nesvobodné hotspoty, nic takového. Pár pevných lodí, jasný řád pro nalodění, ověřené seznamy pasažérů, kteří se bez protestů pod přísným dozorem ochranných složek nalodí, a následně krátká plavba zpět k tureckým břehům. To vše musí proběhnout rychle, účinně a nekompromisně. Chtějí odsud pryč! To je vážné sdělení, a dost možná že i velké přání!
Takové přání nespokojeného hosta by měla vstřícná Evropa jako správný hostitel plně respektovat!
převzato z blogu autorky na idnes.cz.
Vyšlo na eportal.parlamentnilisty.cz, publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
