Exekutorská komora ČR: Pět největších omylů pražské exekuce

26.01.2012 15:49

Exekutoři museli v uplynulých dnech vysvětlovat mnoho publikovaných polopravd. Případ hlavního města Prahy ukázal, že novináři ani veřejnost neznají základní principy exekučního řízení. Slovo „exekuce“ se sice skloňuje ve všech pádech, ovšem málokdo ví, o čem je řeč.

Exekutorská komora ČR: Pět největších omylů pražské exekuce
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ilustrační koláž.

Exekutorská komora vyvrací pět největších omylů, které se v souvislosti s kauzou objevily:

1. omyl: K „uvalení“ exekuce nedošlo

Řada lidí pod vlivem titulků nabyla mylného dojmu, že na pražské památky byla „uvalena“ exekuce. Jak vyplývá z našich tiskových prohlášení (viz www.ekcr.cz), exekuce sice byla soudem nařízena, ale exekutor nevydal žádný exekuční příkaz. Pouze plnil svou zákonem uloženou informační povinnost. Katastrální úřad tuto informativní poznámku zaevidoval do své databáze.

2. omyl: Majetek „obstaven“ nebyl

Exekutor v daném případě nevydal exekuční příkaz ani k prodeji nemovitosti, ani ke zřízení exekutorského zástavního práva. Důsledkem doručení usnesení o nařízení exekuce katastru není zákaz dispozice s majetkem. Usnesení povinnému nijak nebránilo v běžném užívání či správě majetku. Navíc řízení skončilo hned v počátku tím, že dlužník uhradil celou dlužnou částku. Tím došlo k zastavení exekučního řízení, a tedy i výmazu poznámky z katastru nemovitostí.

3. omyl: Exekuci nařizuje soud

Soudní exekutor nenařizuje exekuční řízení. Iniciátorem exekuce je vždy věřitel. O jeho návrhu na zahájení pak rozhoduje exekuční soud. Ten současně pověří exekutora provedením exekuce. Exekutor nemůže provedení odmítnout (podle § 30 exekučního řádu).

4. omyl: Přiměřenost zásahu posuzovat nelze

Bylo poukazováno na nepřiměřenost úkonu exekutora. Avšak o přiměřenosti nebo nepřiměřenosti v počáteční fázi exekučního řízení hovořit nelze. Takové úvahy nejsou relevantní. Exekuční řízení sice bylo zahájeno, exekuční soud vydal usnesení o nařízení exekuce, ale soudní exekutor neučinil žádný zajišťovací úkon a už vůbec ne úkon směřující k provedení exekuce. O přiměřenosti lze hovořit až ve stádiu, kdy exekutor vydává exekuční příkaz, který (podle § 58 exekučního řádu) musí být přiměřený vymáhané povinnosti. K této situaci nedošlo.

5. omyl: Odměna exekutora není vysoká

Soudní exekutoři jsou odměňováni podle tarifní vyhlášky, kterou vydává Ministerstvo spravedlnosti. Představa o jejich výdělcích bývá přemrštěná. Minimální tarifní odměna činí 3.000 Kč (při včasném uhrazení dlužné částky jen 1.500 Kč) a náhrady hotových výdajů 3.500 Kč. Tyto prostředky musejí soudní exekutoři použít na zajištění řádného chodu svých úřadů, na výplatu zaměstnanců a úhradu věcných nákladů souvisejících s prováděním exekuce.


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Názory, ParlamentniListy.cz

Ing. Klára Dostálová byl položen dotaz

Kdo může za migrační pakt?

Tvrdíte, že když vás budeme volit, tak nás zbavíte migrantů. Jak? Jak chcete problém řešit, navíc když teď EP schválil migrační pakt? Taky tvrdíte, že jeho schválení byla zrada od této vlády, tak co pak změníte evropské volby? A jak to tedy je? Může za schválení paktu vláda nebo politici v Bruselu?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ivo Strejček: Absence historické paměti

15:22 Ivo Strejček: Absence historické paměti

Přestože oslavy konce II. světové války jsou již bezmála týden za námi, chci se k nim dnes ještě vrá…