Jakýsi K. Březina, před léty na chvíli i ministr jen pro pobírání platu, sexuálně výkonný muž, určitě nevinně zapletený do tahanic ohledně dopravního podniku, připomínal mi dosud neukradenou sochu v parku, která má ale někde vedený účet.
To zase mladík pod jménem M. Stropnický mi přivolává vzpomínky na revoluční svazáky a milicionáře, co v roce 1948 křičeli na Staroměstském náměstí či přímo dobývající Pražský hrad. Historie se totiž vždy opakuje, i když se lidé oblékají jinak. Bohužel pod šatstvem se člověk už od časů Adama, čímž nemyslím známý módní salon, vůbec nezměnil.
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV