O tom, jak konspirační teorie vznikají, jak mají (na méně informované komunity a jednotlivce) působit, hovoří kupříkladu naši odborníci jako Keltner, Sak, Keller, Švihlíková a další přímo, nebo v kontextu. Že nezávislí vědci, spisovatelé, aktivisté nemají větší prostor v médiích, znamená „jen“ to, že demokracie umírá na souchotě ve srovnání s chaosem, který ší
ří bohatě dotovaný mainstream – sloužící místním elitám a zprostředkovaně i těm „globálním“.
To vše za přímé účasti třeba i „našeho“ státu, což je každého z nás, kteří jeho výdaje, bohužel, neovládáme. Není to perverze? O přímé demokracii se u nás spíše hovoří, než by se uváděla do života. Údajně nejsme tak vyspělí jako Švýcaři a někteří další.
Z toho pak plyne, že Parlamentní demokracie v České republice je, podle názorů mnohých, docela ošemetná věc. Dnes už mnozí občané uvažují v dimenzi: „Jsme permanentně okrádání ve prospěch oligarchů, lobbistů a nadnárodních společností; integrálně tedy ve prospěch – fiktivních přátel na základě washingtonského konsensu.“Tím se ovšem v USA nikdo nikdy neřídil, ale bylo to naordinováno Latinské Americe a následně v Evropě nově přistupujícím státům do Unie.
Kdo nás ochrání před údajným nebezpečím z Východu?
Když už „nemáme“ národní vládu, kdo nás ochrání před údajným nebezpečím z Východu? Nebo před rychle postupující nihilizací z Bruselu, který má obrovský úřednický aparát, direktivní přístup, často alogické směrnice, ale neumí nebo nechce ochránit vnější hranice Schengenu. Brusel přitom používá různá zaklínadla, ale jejich účinek na obyvatele Unie je asi jako v němém filmu.
Nemluvě o jeho dobráckých představitelích. Dnes už patrně nikdo pořádně neví, zda je Spolková republika Německo v EU, nebo je tomu opačně. A třeba o morálním a intelektuálním kreditu předsedy Evropského parlamentu by se dohadoval i švec Rumcajs. Zatímco lidový hrdina uměl šít boty, tak ten druhý vyrábí jednu „botu“ za druhou, vždy s přesvědčivým infantilním úsměvem.
Pojďme tedy nenuceně podpořit ohrožené zbrojařské či jiné firmy našich přátel. Naše politika, nastavené ekonomické tepny, je politikou bezvládné upíří oběti. Co tedy naléhavě potřebujeme? Více Pandurů, více vrtulníkových ojetin, více misí, více veteránů? Ty však nebudou platit nadnárodní společnosti, ve prospěch kterých se angažujeme, ale český, moravský a slezský daňový poplatník! To se týká také Římsko-katolické církve a jejich přisluhovačů z řad establishmentu.
Nesmíme zůstat neteční a musíme myslet na americké a jiné nezaměstnané, ba i migranty, které nám vyrobil jistý establishment v rámci transatlantické vazby, tedy demokratické homogenizace preemptivního hájení vždy svých zájmů…
Je už dávno na čase říci, kdo ten neosobní, ba nezodpovědný i jinak dehonestovaný český stát ve skutečnosti představuje, kdo ho zcela nezodpovědně – bez mandátu – (viz volební programy) zastupuje. Také, jaké má skutečné příjmy, jaké skutečné výdaje. Kdo jsou jeho novodobí paraziti a kdo jsou disidentští revenanti nabourávající jeho auru. Dalším přivtělením jsou nestátní neziskové organizace, HateFree, o kterých jen málokdo hovoří pozitivně. Také, jaké jsou příjmy jeho aktivistů ukrytých ve vládě, v ČEZ a jiných lukrativních strukturách „Česka“, tedy státu, který ještě navenek existuje.
Toto by mohl zpracovat snad jen charismatický a nelenivý právník typu Jiří Dienstbier a oponentem studie by mohl někdo takový jako Listopadový a Matiční aktivista Petr Uhl. Předpokládejme dnes, že by tentokrát byly hlásané informace v průsečících nejméně dvou zdrojů, třeba podle BBC. Tímto by se nemusel (po dlouhé odmlce – v čímsi zájmu – zase někdo omlouvat).
Těch, co ochotně vysvětlují nevysvětlitelné, stále přibývá
Co dnes, ba i zítra, nejvíce potřebujeme? Více Evropské unie, respektive samovládné Evropské komise nebo jiných přístupů? Nepochybný abstinent a moralista Jean-Claude Juncker možná napříště rázně zasáhne a viníky evropských krizí odkáže do patřičných mezí (do Haagu). Kvílení nad Schengenských prostorem nás nemusí lekat, podobně jako jiné priority zakládajících členů EU. Těch, co ochotně vysvětlují nevysvětlitelné, stále přibývá, stačilo v zimě zajet do Davosu.
Ještě krátká poznámka ke konspiračním teoriím. Tato uměle vytvořená kalová jímka, negativní studna zapomnění, odmítání skutečného, osobní dehonestace (bez patřičné argumentace) byla vytvořena v řadách jedné celosvětově působící zpravodajské služby. To říká spisovatel a znalec poměrů v agenturách pan Keltner v časopise Záhady a to v sérii čísel v roce 2015.
Přirozeně, že k této problematice lze přistoupit i méně razantně, jaksi diplomaticky a nepostižitelně. Jak, to ukazuje rozhovor Petra Kamberského s George Friedmanem, zakladatelem analytických firem Stratfor a Geopolitical Futures.
Celostránkový materiál (LN 23 dubna) je příkladem glasnosti. Co tedy potřebuje Evropská unie nejvíce? Zdá se, že vnitřní a vnější směnitelnost morálky!
Upozornění, tento materiál nebyl konzultován s Angelou M.
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
