František Kuba: Pavučina nemoci a magie postů

27.07.2016 14:51

Dne 22. července vyšel na titulní stránce Lidových novin článek Sobotkova pavučina moci. V podstatě pojednává o politické konfrontaci dvou aktérů současné koalice, tedy sociálních demokratů a hnutí ANO. Martin Shabu a Ondřej Koutník si na poměrně velkém prostoru všímají toho, jak Sobotka, který je považován za technologa moci, během několika let obsadil silové posty v české administrativě.

František Kuba: Pavučina nemoci a magie postů
Foto: Hans Štembera
Popisek: Premiér Bohuslav Sobotka

Nosiči vody z ANO

V politickém pelotonu se dostalo hnutí ANO do role nosičů vody. Mohou sice jet vedle ČSSD, ale jakmile se jedná o vrchařské prémie a dojezdy do honorovaného cíle, tak tam se objevují oranžoví borci a chráněnci sociální demokracie.

V mocenském přetlačování hraje roli infrastruktura politických strana a hnutí a také početnost členské základny. I když i tady platí, že pod viditelnou hladinou existují neviditelné, ale často rozhodující spodní proudy. Příkladně na Ostravsku není vyloučeno, že KSČM volí už řadu let i část „socanů“.

Proč je tomu tak, na to přináší odpověď nedávná historie. Za časů, kdy poslancem za Moravskoslezský kraj byl také Miloš Zeman, vyztužen za kulisami moci, asistentem Jaromírem Kučou a hlavním poradcem Miroslavem Šloufem, se ještě věřilo, že se Ostravsko-karvinská aglomerace dostane do formy… Další a další redukce ve Vítkovických železárnách, Nové huti KG, v OKD a dalších podnicích a firmách v následujících letech ukázaly, že šlo jen o hru o čas tehdejších politických elit. Díky PR optimismu byly zachráněny koryta těch, co mlaskají a říhají, ale na běžné lidi (v naprosté většině případů) zaměstnanecké pozice nezůstaly a dále se nevytvářejí (v míře větší než malé).

Postupně na Ostravsku vyprchává nadšení i z makače všech makačů. Jeho neadresně útočné bilboardy, vzkazy z pobytů v USA, varovné zvedání ukazováčku a „opouštění“ koalice se přesunuly do českého politického folklóru a jejich další účinnost je už minimální.

Kauza Čapí hnízdo mu přidala na negativní popularitě, což může být, v intencích vysoce profesionálního dobroděje Václava Klause, po jisté době výhoda. Tedy, až voliči zapomenou, že tam v té či oné story bylo mínusové znaménko. Nicméně v podvědomí budou ještě cítit, že se o tom člověku mluvilo (jedno jak).

Návrat do Lidovek a do reality

U shora zmíněného článku se na straně druhé v podnadpisu Mistrovská partie s antimonopolním úřadem můžeme dočíst o posledním jmenování šéfa Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petra Rafaje. V této šachové trojtažce president Miloš Zeman prohrál. Jím prosazovaný František Lukl (z Rusnokovy vlády) nebyl jmenován do čela tohoto vlivného úřadu.

Je málo pravděpodobné, že by v tomto případě pokračovala podpora bývalého frýdecko-místeckého poslance a pozdějšího Škromachova náměstka Jiřího Hofmana. Tady patrně nezbývá, než si pro vlastní potřebu sepsat a analyzovat nějakou verzi Jitro kouzelníků se širokým rukávem.

Něco z toho naznačuje i souběžný analytický článek (opět obou autorů) Stát jako kořist. Exministr spravedlnosti (dvou vlád Václava Klause) Jan Kalvoda pregnantně analyzuje dosazování adeptů do silových postů a částečně i následky, které to vyvolává ve společenských procesech.

O realitě dění v České republice, či spíše v obrysu bývalého státu, hodně vypovídá postřeh zmíněného Jana Kalvody: „Administrování státu je vysoce kvalifikované řemeslo, alespoň má být, ale zatím vidíme jen nové kariéry, hemžení ředitelů a náměstků, co o státní správě nemají ponětí.“

Dvakrát malé retro

Kdo nechce naletět dnešním českým pseudo-politikům, kteří se z čiré skromnosti považují za státníky, tak si může přečíst titul Mocenská elita od Charlese Wrighta Millse. Pokud ho to nedožene k alkoholismu a podpoře prapodivných menšin, tak nemusí chodit k volbám, což bude osobní bonus, který si udělí.

Kdo má rád tajemství mocenských center, tak možná sáhne po příběhu Valpuržina noc od Gustava Meyrinka. U čtenářů, na které mystično zapůsobí silně – může dojít k tomu, že nabudou dojmu, že Gustav Meyrink znal pana Sobotku osobně. Objevuje se dost možná v postavě herce a mága, který prochází dějem jako mlhovina, která se obratně i materializuje.

Ba co více, při dobré vůli (snad zjitřené mysli), lze spatřovat v hraběnce Zahrádkové dost přesvědčivě jednu mistryni Sobotkovy vlády. A na rovinu: barevně to není blondýna.

Tak vida, kolik významných osob z dneška znal tehdejší bankéř, bonvián a zasvěcenec G. M. Minulost, současnost a budoucnost spadá v jedno. Inu politika a magie bezprostředně souvisí.

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Bc. Vít Rakušan byl položen dotaz

Jak můžete někoho obvinit bez důkazů?

Vaše vláda nálepkuje dost často, vy hlavně a chcete bojovat proti dezinformacím, ale jdete podle vás příkladem? Je podle vás v pořádku, že někoho obviníte a pak nejste schopný u soudu říci, na základě čeho a svá obvinění doložit? A omluvíte se SPD nebo se odvoláte? https://www.parlamentnilisty.cz/p...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jan Campbell: K věčnému míru

11:24 Jan Campbell: K věčnému míru

V mnoha zemích na světě, nehledě na harašení zbraněmi, tisknutí bezcenných dolarů a euro, dodávek zb…