František Kuba: Václav Havel, tvůrce kulis a kolaterálních ztrát

Zahraniční zpravodajské agentury projektovaly na svých konstrukčních deskách (po roce 1945) skutečně s rozmyslem a se znalostí předchozí historie druhé světové války. Není to nic nového, jedná se, stejně tak jako u německých nacistů, o takzvanou politiku ovládnutí Eroberungspolitik, tj. vojensko-ekonomického procesu podle doktríny Drang nach Osten (tah na Východ), který znovu vypukl po ztřeštěné politice Michaila Gorbačova, budiž mu země lehká. Nicméně, jak vědomo, si ho Hospodin také poznačil, stejně jako biblického narušitele řádu Kaina.

Zpátky do nedávné historie. Tedy především jistých rodin v Praze, v Brně (i jinde); a to nejen z prostředí dělnického odboje, ale hlavně z dobře situovaných a vzdělaných konfidentů. To se týká nejen Štěchovického archivu. Lidé si často kladou otázku, zda se i u nás (po roce 1989) jednalo o podhoubí repasovaných vládnoucích elit? Nezdá se, že by někdo z historiků (a že jich máme?) chtěl tuto zásadní otázku odpovědět. Tím se část historiků mění na dezinformátory, dost možná i na včerejší i současné kolaboranty. Že by to řádně opracoval vševěd z Kampy Petr Pithart?

Po mém skromném úsudku vesničana mimo Prahu, se dané (zásadní tématice) nejvíce přiblížila intelektuálka a advokátka Klára Samková. Tím mám na mysli článek pro Parlamentní listy z 28. ledna letošního roku s názvem Pražská honorace stále nepochopila. V médiích jela šílená propaganda horší než Rudé právo, a stejně to nefungovalo… 1)

O co v současném období jde

Měli bychom přesně vědět, že v daném případě nejde o to bojovat s popelem VH, ale hovoříme zde o něčem daleko závažnějším: o rozpuštění jeho krajně škodlivého EGREGORU. Ten byl programově vyvolán znalými psychology v programu fanatického uctívání a vytvoření intelektuálního vůdce (hrdiny národa) a je nadále masmediálními prostředky přiživován. 2) To znepokojuje skutečné intelektuály, kteří znají neblahé důsledky tohoto manipulativního procesu, v ČR přímo řízeného jistou ambasádou, jistou knihovnou, také řadou ze zahraničí sanovaných neziskových organizací.

Například sociolog Hampl spolupracovník Institutu VK dost možná přišel s neoficiální definicí Havlových pohrobků na serveru Parlamentní listy. 3) „V tuto chvíli představují takzvaní havlisté tu nejhorší morální spodinu společnosti, na jakou můžeme narazit. Vypnuté mozky, kolaborantská mentalita, ochota podpořit jakoukoliv špinavost, žádné zábrany a skvěle vyvinutá schopnost zmocnit se dotací či grantů. Kdekoliv probíhá vzpomínka na Václava Havla nebo se staví lavička Václava Havla, pokaždé se tam soustřeďují právě takové deformované bytosti,“ říká sociolog Petr Hampl.

Kdo jsou tito lidé? Snad nejlépe by je mohli popsat političtí harcovníci jako Jan Ruml, Michael Kocáb, Michael Žantovský a další sluníčkáři z Albertova i odjinud. Poznávací znamení: Kdo jiný než my, kdy jindy než teď! Na druhé straně nelze ale vyloučit, že by známý aktivista Mahatmá Ghandí, po jejich kočovných vystoupeních a udělování červených karet, byl hypnotizován. A požádal by organizátory o tříkilové kladivo a šel manuálně řešit zmíněné lavičky, pořizované farizei ke shromažďování a modloslužebným účelům.

Produktivní Václav Havel, cinkání klíči

Jenže velmi produktivní, i místy vláčený na režné niti Václav Havel, vyrobil svým počínáním i velmi mnoho sociálních potratů, jako kolaterální ztráty v rámci jím projektované a vytvářené liberální demokracie (ve spektru od zahraniční politiky, po průmysl, zemědělství a vědu). Prostě vytvořil pro reálný život v České republice divadelní kulisy a prosadil své představy v portfóliu jisté velmoci, jako velký normalizátor, snad i jako rohypnolový a hospodský filosof.

Asi pod dojmem CHEMAPOLU a četných jiných příslibů úspěchu náš jedině čistý dramatik a známý asketa neodolal. Ale to už by asi bylo na informace od jednacího stolu ve Špalíčku, anebo v reflexi jogínky K. a vzpomínek gymnastky medailistky z OH paní Č.

Řada občanů, kteří se v listopadu 1989 nechali strhnout emocemi a nahnat do ulic s cinkajícími klíči, na to těžce doplatila. Právě oni, jejich příbuzní, sousedé nebo známí se stali prvními oběťmi globalizace. Důsledky známe, perspektiva pro ČR, po vstupu do EU zkrátka neexistuje. Zatraceně nízké penze, zpoplatněné zdravotnictví, neexistence sociálního bydlení… To vše nám údajně pohlídá Senát Parlamentu ČR, navíc třeba neexistencí referenda. Nebo existenci za naprosto nepřijatelných podmínek s předvídatelným koncem. Toto zajisté nelze označit za další vlnu kolaborace; rád vysvětlí Štěch, Vícha a jiní senátoři s vhledem.

Jen svedený člověk s mercedesem?

Václavův bratr Ivan M. Havel údajně zaujal stanovisko v galerii Lucerna ke knize jisté psychoterapeutky (12. 6. 2018) V jednom z bodů svého „prozření“ praví: Musím se přiznat ke své dlouhotrvající slepotě (a očekávám, že se k ní postupně přiznají i mnozí další) vůči jedné životní, povahové a citové dimenzi svého bratra, kterého jsem vždy spíš považoval za poněkud neohrabaného chrobáka.

Jako nositel stejného příjmení jsem při čtení zaostřil pozornost právě na něj (…). A tak se mi chrobák zvolna proměňuje v onoho váhavého svůdníka, který před sebou valí svou citovou kouli. Ivan Havel je uznávaný vědec, zkoumající umělou inteligenci a tak možná (občas) konvenuje k dovybavení citem svého bratra: režiséra morbidity a „váhavého svůdníka“. Nebyl by problém současné intelektuální zkraty Ivana H vyvrátit, a to i bez sochoru.

Pokud bychom chtěli jím proponovaný včerejšek popsat pomocí Hérakleita, tak můžeme nabídnout vstup do média vody, tentokrát s účastí majora Terazkyho. „Dva razy něvstúpiš do stejnej kášni…“ A o to se právě Ivan Havel nezdařile pokusil. Nicméně konzumací uzeného kolene s křenem, by to mohl v Lucerně napravit. Intelektuálně to od něj nečekám.

Nestačí jen bez rozmyslu následovat Václava Havla, je třeba ho prožívat. Dal jsem si proto dva rohypnoly a dvě piva a také jsem měl všechny rád, ba i svůj shora uvedený text.

Zdroje:
1) Samková, K., Pražská honorace stále nepochopila. V médiích jela šílená propaganda horší než Rudé právo, a stejně to nefungovalo. Klára Samková pro PL shrnuje vítěze a poražené voleb, nepotěší Andreje Babiše. Parlamentní listy 28. 1. 2018.
2) Veriščagin, D., Jistota. Naučte se ovládat osud. Eugenika, Bratislava 2013.
Zde třeba: Lidstvo je zotročené obrovskými energo-informačními strukturami, kterým říkáme energo-informační parazité. Jde o vedlejší produkt lidské existence. Tito energo-informační parazité nepozorovaně dohlížejí na každého člena lidského společenství a stejně jako podhoubí, jež vrůstá hluboko do půdy, se dostávají neviditelnými energetickými chapadly do vědomí lidí.
Obdobnou problematikou se zabývá mimo jiné Rerichová, H., Energetické působení věcí na jemnohmotný svět. Eugenika 2012 a řada dalších autorů.
Lze otevřít i Mahabháratu, nebo Bibli v pasážích o falešných prorocích. Materie tedy není ani nová, ani neověřená. Je dlouho používaná a to především mágy, filosofy, zpravodajskými službami, politiky.
3) Rozhovor na serveru Parlamentní listy (04. 07. 2018). Těžká kanonáda sociologa Hampla: Havlisté dnes představují tu nejhorší morální spodinu společnosti. Vypnuté mozky, deformované osobnosti, vyvinutá schopnost zmocnit se grantů...

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami. Publikováno se souhlasem vydavatele.