Zůstává ještě pár lidí, kteří nepoužívají Wikipedii, protože nechtějí skončit jako mladý dezorientovaný Eskymák s GPS v kapse. Jeho rodiče se ještě dokázali orientovat v terénu a nebyli závislí na tom, zda jim satelity informaci o jejich poloze zprostředkují.
Co je nás všech – je i jejich, aneb „zestátňování pro sebe“
Malá iritace byla nutná, než se dostaneme k jádru příběhu, který chci ve zkratce vyprávět. Příběh z lesa a krásných mokřadů se začal odvíjet na jaře 2014. Tenkrát nechal tehdejší starosta slováckého Podolí Miroslav Křižka, v obecním lese (součást nad-regionálního biocentra Hlubočky), vymezit nový pozemek p. č. 4328/2, o rozloze větší jak deset tisíc metrů čtverečních!
Jaksi „přehlédl“, že se zde vyskytují chránění živočichové a rostliny, že na pozemku je oblíbená studánka a také to, že v bezprostředním sousedství tohoto „vytýčeného území“ vybudovala obec, za peníze EU mokřad. Pan starosta a radní možná také dospěli k názoru, že namísto existujícího lesa, je zde spíše trávní porost. Jenže on je tam ze 75 procent, právě ten les, a vše předchozí chráněné zákonem.
Na jaře 2015 byla velmi aktivní MUDr. Eva Dokoupilová, podolská zastupitelka, která navrhla, těsně před ukončením Návrhu územního plánu, aby se „čekající“ pozemek p. č. 4328/2 stal pozemkem, kde lze stavět!!
V létě 2015 se podolští občané obrátili formou připomínek na krajský orgán životního prostředí. Ten rozhodl, v souladu se skutečností, že dotčený pozemek musí zůstat zařazen do přírodní plochy!
„Přínos ČSSD“
V tomto čase se začal „profilovat“, do té doby nevýrazný zastupitel Ing. Vladimír Mana, a to na straně MUDr. Evy Dokoupilové, která byla tak jurná, že dokonce sama stanovila cenu za odkup tohoto pozemku…
Zdůvodnění, která přednesl Ing. Vladimír Mana v dlouhé diskuzi na zastupitelstvu, jsou tak pozoruhodná, že je velkou otázkou, jak může tento človíček vykonávat funkci náměstka na ministerstvu životního prostředí a to v „dresu“ ČSSD, která se oficiálně prezentuje jako strana jsoucí – nalevo od středu.
To ovšem není dobrý signál pro sociální demokraty, zvláště před parlamentními volbami. To bude jejich burčák v kampani silně natáhlý octem. Zadlužený Lidový dům, odvolaní ministři vlády ČR a k tomu mana, jež nepadá z nebe – až to zebe.
Nevím, co šibal Bohuslav Sobotka zaměřuje, ale vím, že personální otázky se v ČSSD neřeší nejméně od roku 2 000, tehdy od krajských voleb. To je ovšem spousta promrhaného času. Že by měl přece jen pravdu Jiří Paroubek, který tvrdí, že v ČSSD chybí kvas? Plus naprosto neujasněná Zaorálkovská migrace. Tím vznikne v octu v díži sociální demokracie značný přebytek.
Ostatní kumpáni Bohoušovi také moc nepomáhají. Vladimír Špidla sice ustál velký skandál s jistou akademičkou (členkou jeho poradního sboru), ale nadále zůstává ke zvažování, zda má skutečně vlohy na post šéfporadce předsedy ČSSD. Není vizionář, je historik. Jeho myšlení patří včerejšku…
Ve funkci eurokomisaře se nadchl pouze jednou, po návštěvě Řecka, a jak Řecko potom dopadlo?
Sobotkův semafor a rychlé klávesy
Řada voličů může uvažovat takto: „Bohouši, na semaforu máš setrvale červenou, jak chceš, bez porušení pravidel, přejít na druhou stranu, směrem k úspěšným volbám do Poslanecké sněmovny PČR?
Co „našemu“ premiérovi uniká především. Píše o tom v článku Jedna firma vládne všem Jan Klesla v Lidových novinách (3. 12.)
Sny o krásné budoucnosti, kde nám technologie zajistí svobodu a materiální dostatek pro všechny, se nejspíš nenaplní. Mnohem pravděpodobněji kráčíme opačným směrem – k temné nadvládě obřích nelidských korporací, do kterých se promění dnešní rozesmátí inovátoři. Digitální svět je tak neochvějně na cestě k diktatuře monopolů a nové verzi korporativizmu.
Sobotka velmi často působí jako rychlé klávesy na PC. Jako, když se někdo hojně přehmatává a jím vyvolané „obrázky“ naprosto nekorespondují se skutečností.
Možné důsledky
Tvrdit, že výkon státní správy je naprosto korektní, by nebylo korektní. Stačí se podívat na různá hnutí: jako Vraťte nám stát, Alternativy pro to či ono, a také růst Občanských hnutí. A tady se opět dostáváme ke konkrétním jménům z Podolí, především těm občanům, kterým pojmy obecní majetek, obec jako taková, obecní zřízení opravdu něco říkají. Něco ve smyslu, tady jsme doma a nenecháme si to tady zdevastovat, kvůli nám samotným, našim dětem i generacím, co přijdou po nás!!
Proto se mohl hlavní organizátor podolského občanského hnutí hydrolog Jiří Trávníček opřít o spoluobčany, jako jsou Petra Ondrejková, Lubomír Novotný, Jitka Jánská, Lucie Ševčíková, rodinu Míškových, rodinu Ferencových ad. Jednalo o letáky, podpisové archy a další organizační záležitosti.
A zejména, jak říká Jiří Trávníček: „Hlavně mohl jsem se s nimi radit, a i jen tím, jak jsem jim sám vysvětloval své nápady a cíle, jsem si sám ujasňoval některé detaily a společně jsme mohli mé i jejich nápady dopracovávat.“
Velmi důležitý byl souhlas paní Marie Michálkové s tím, že lze na jejím domě vyvěšovat protestní transparenty. Její dům má strategickou polohu naproti Obecnímu úřadu, což má svoji nepochybnou váhu. Stejně tak byli ochotní a přínosní manželé Fornůskovi, kteří umožnili konat na svém pozemku veřejná shromáždění, čímž odpadla oznamovací povinnost. Jak říká Jiří Trávníček: „Mohli jsme se dnes rozhodnout a zítra už demonstrovat.“
Vše tedy spělo k referendu o tom, jak si občané (jejich naprostá většina) představují vývoj a budoucnost své obce.
Po pokusech elit, zmařit obecní referendum, se začala starostka Jana Rýpalová stavět proti škůdcům demokracie energičtěji. Zpočátku věřila, že s panem Manou a paní Dokoupilovou je snad vše v pořádku, jen mají jiný názor. To se ovšem změnilo, po jejím nekorektním odvolání z funkce starostky, a především: po pokusu o sabotáž referenda v obci.
Administrativní svízele a hledání řešení
Těch peripetií vyvolaných zištností některých lidí, kteří se asi počítají mezi „místní elity“ bylo ovšem daleko více. Hodně svízelí způsobila administrativa spojená s výkonem obecních funkcí.
Bezesporu velkým přínosem byla nedávná návštěva tak zkoušené obce z Prahy, ze strany Ing. Marie Kostruhové, ředitelky odboru veřejné správy, dozoru a kontroly. Ta se v problematice dokonale zorientovala, poradila potřebným a vytvořila demokratické prostředí v souladu s platnými předpisy Ministerstva vnitra ČR.
Občanům se tak vrátila jejich obec Podolí v předchozím rozměru: katastrálním i politickém.
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
