Pokud svůj nesouhlas s aktem Nečase, který i podle M. Zemana měl vyčkat rozhodnutí Ústavního soudu, myslel vážně a vzhledem k tomu, že i církve byly lidem (hlasem Božím) vyzvány k tomu, aby to byly alespoň jejich zástupci, kdo mají státnický rozum, tak by měl na protest proti jejich zištné netrpělivosti prohlásit, že o přítomnost církevních hodnostářů, až na hodnostáře Bratrské jednoty baptistů, která se vzdala nároku na více jak 200 milionů korun, na své inauguraci nestojí. A s neskrývanou jízlivostí, tak jak to umí jen on, by mohl vládě a jí podporujícím zákonodárcům vzkázat, že by pochopil, pokud by se jim termín inaugurace nehodil.

V žádném případě nepřijmu názor, že by to bylo společensky neslušné, neboť M. Zeman už dal jasně najevo, že se bude stýkat jen s tím, kdo odpovídá jeho představám o politické morálce, která snad v jeho podání není jiná než morálka v tom pravém slova smyslu.

Kdy jindy než dnes je vhodnější doba na skutečně silná politická gesta. Na gesta bez výmluv, že to či ono je protokolárně nevhodné. Pokud církve, vláda a její poslanci nerespektují přání většiny lidí, neobětovat své právo na důstojný ekonomický život, neboť život si nelze v lepších časech zopakovat, pak nemají právo na jakoukoliv protokolární ohleduplnost.

Zkrátka a dobře. M. Zeman by měl udělat vše, aby jeho inaugurace neměla všelidový (co jsme si, to jsme si - terazky jsom prezidentom), ale pro-lidový charakter.

Publikováno se svolením vydavatele.