Byť by se i podle nich - tedy kdyby druhé kolo nerozhodovalo a prezidentem by se stal ten, kdo dostal nejvíc hlasů v jediné volbě - M. Zeman prezidentem stal. V žádném případě by se však nemohlo mluvit o bezprecedentně vysokém mandátu, který je s určitou mírou nadsázky dnes vykládán tak, že by snad měl mít M. Zeman i právo první noci. Dovolím si fušováním do řemesla statistikům a prognostikům své přesvědčení obhájit.
Začnu statistickými čísly:
V roce 2010 vyhrála volby do sněmovny ČSSD vedena Jiřím Paroubkem. Přesvědčila pod jeho vedením 22% voličů (1 155 267 hlasů). V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 získal Miloš Zeman 1 245 848 hlasů, potažmo 24,21% voličů. Z toho je patrné, že tento pomyslný souboj o "nejsilnějšího levičáka" vyhrál M. Zeman o 90 581 hlasů. Co bych to však byl za statistika, kdybych nepoužil údaje, které o tomto rozdílu mohly rozhodnout... V roce 2010 se o hlasy voličů ucházelo 27 stran a hnutí, zatímco v roce 2013 se o prezidentský post ucházelo jen devět kandidátů. Z toho je patrné, že i méně inteligentní člověk, jak často říká M. Zeman, musí vědět, že když se o politickou kořist pere větší počet dravců, že nejsilnějšímu zůstane menší sousto. Bylo by statisticky podlé nepřipomenout, že M. Zemanovi mohlo zůstat větší sousto i díky tomu, že mimořádně silní dravci Okamura a Dlouhý nebyli do volební bitvy vpuštěni.
A teď přejdu z role statistika do role tázajícího se prognostika:
Získal by M. Zeman v prvním kole tolik hlasů, kdyby kandidoval Okamura a Dlouhý? Získal by tolik hlasů, kdyby oproti roku 2010 pravice nevygenerovala mnohem větší zástupy lidí žijící v sociální nejistotě? Nemohl by i J. Paroubek s ČSSD v roce 2010 získat, pokud by i tehdy šly dvě nejsilnější strany do druhého kola, 2 717 405 hlasů od voličů levice? Podle mne mohl. A i když se na kdyby nehraje, tak by si přesto každý člověk, který se ohání mimořádně silným Zemanovým mandátem, měl uvědomit, že je to mandát vzešlý z naprosto jiného tipu voleb a proto by s ním mělo být zacházeno s menší mírou silácké sebestřednosti, čímž netvrdím, že ne tvrdě vůči pravici, ale vůči všem levicovým subjektům, bez kterých by si dnes M. Zeman nemohl natřásat křídla. Byly to totiž ony, kdo v době jeho objímání stromů (přerušené vysláním "Melčáků" na pomoc pravici) občanům tvrdily, že ke spokojenějšímu životu potřebují levicové politiky.
Zkrátka a dobře. Vděk by neměl být z prezidentského postu uplatňován selektivně. Je to z mého pohledu nedůstojné a kontraproduktivní.
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
autor: vasevec.cz
