Hana Demeterová: Pravoslaví za mřížemi

23. 6. 2013 18:50

Dne 27. 2. 2012 uveřejnily Parlamentní listy příběh matematika Mindii Kašibadzeho „Další justiční zločin nebo „jen“ omyl?“

Hana Demeterová: Pravoslaví za mřížemi
Foto: hns
Popisek: Fotokoláž.

Už tehdy rozhodl exministr spravedlnosti Pospíšil o přípustnosti vydání do Gruzie p. Kašibadzeho – žadatele o azyl, u kterého nebylo ukončeno azylové řízení. Stejně nezákonně to udělal i v dalších případech, ale realizaci vydávání zabránil odklad vykonatelnosti Ústavního soudu ČR. Jeho následovník ministr Blažek ve zhoubném díle pokračoval, jen s tím rozdílem, že se neobtěžoval alespoň jako Pospíšil poslat vydávanému vlastní rozhodnutí o extradici, aby dotyčný mohl podat stížnost k Ústavnímu soudu. Takže Zdař Bůh, tentokrát to vyšlo - do Ruska byl vydán Alexey Torubarov.

P. Kašibadze měl více štěstí. Po 2 letech strávených v pankrácké vazbě je na svobodě. Prozatím. Městský soud v Praze rozhodl již poněkolikáté, že nemůže být do Gruzie vydán. Supí hnízdo na Vrchním soudě v Praze však rozhodlo, že vydán být může. Ústavní soud, že ne. Teď je na řadě zase Vrchní soud v Praze, který se svými extradičními rozhodnutími dá přirovnat k novodobé inkvizici.

Pokud by byl p. Kašibadze vloni po rozhodnutí ministra Pospíšila vydán, s největší možnou mírou pravděpodobnosti by se mu dostalo takového „humánního“ zacházení v gruzínských věznicích, jaké se provalilo na podzim 2012 při zveřejnění videí s brutálním mučením vězňů na různých místech Gruzie. Znásilňování koštětem, znásilňování mladistvých… Přestože na tato fakta dlouho předtím upozorňovaly důrazně mezinárodní organizace včetně našeho helsinského výboru, stejně jako na prohnilý justiční systém Saakašviliho, český velvyslanec v Gruzii Jestřáb neustále hlaholil, že evropské standardy v gruzínských věznicích a vynikající soudy plně dovolují vydávání lidí do Gruzie.

Ve zveřejněném článku na Parlamentních listech byl zmíněn i další fakt: advokát (Petr Prchal) slíbil p. Kašibadzemu podat ústavní stížnost proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze o přípustnosti vydání. Prchalův známý Sergey Ipatov za to přijal 2 000 dolarů od ženy p. Kašibadzeho. Ipatova doporučil v pankrácké věznici p. Kašibadzemu Igor Efremushkin, tehdy pomocný duchovní v pravoslavném chrámu v Berouně. Dnes tamtéž, jen už „duchovní správce“. Před cca 3 lety dle jeho vlastních slov ještě důstojník ruské armády.

Peníze od ženy p. Kašibadzeho Ipatov dostal, advokát Prchal do vazby na Pankrác k p. Kašibadzemu také přišel. Ústavní stížnost v řádné lhůtě 60 dní ale nepodal, přestože tvrdil, že ji zaslal v poslední den lhůty, tedy 9.1.2012.

Jenže pak nám ÚS poděkoval za námi zaslaná doplnění ve věci ústavní stížnosti, které jsme poslali v době únorové Prchalovy dovolené v Thajsku. S tím,  že ale u nich žádná podaná stížnost ve věci p. Kašibadzeho není.

27.2.2012 žena p. Kašibadzeho podala na policii trestní oznámení na Prchala, které mu bylo v ten den zasláno e-mailem. Velmi rychle pohnul ploutví a ještě téhož dne podal ústavní stížnost bez toho, aby to oznámil p. Kašibadzemu, který si zatím našel nového advokáta a ten vypracoval jinou ústavní stížnost.

Zatím nikdo moc nechápal, kde se vlastně vloudila zásadní chybička. Měli jsme za to, že ÚS pochopil, jak byl p. Kašibadze podveden.

6. 9. 2012 přišel dopis z Policie ČR:  „…nebyly zjištěny takové skutečnosti… že se jedná o spáchání trestného činu osobou Mgr. et Ing. Petr Prchal… Pokud se oznamující strana domnívá, že … Prchal nepostupoval přesně v souladu se zák. …, toto musí být řešeno přes Českou advokátní komoru…V průběhu vyšetřování vyšlo najevo podezření z možného přečinu zpronevěry a tohoto se mohla dopustit osoba Sergey Ipatov, proto byl založen nový spisový materiál, který je rovněž veden na zdejší součásti  4.OOK SKPV OŘP Praha I… kdy je celá věc ve stádiu prověřování…“

25. 2. 2013 odpověď z České advokátní komory na stížnost na Prchala: „Po prostudování všech písemností a jejich posouzení jak jednotlivě, tak i v celkovém kontextu jsme dospěli k závěru, že stížnost není důvodná. Ústavní stížnost byla řádně podána. Kdyby byla podána opožděně, nezbylo by Ústavnímu soudu nic jiného, než jí odmítnout jako opožděnou. Vycházíte patrně z právního omylu vyvolaného sdělením Ústavního soudu, že stížnost podána nebyla, resp. že nebyla evidována.“

ČAK tedy zcela zjevně plivla proti větru, a vůbec ji nezajímalo, že Prchal ústavní stížnost v řádné lhůtě nepodal asvého klienta obelhal.  P. Kašibadze nebyl vydán jen zázrakem.

Co ještě předcházelo? Otec Igor řekl pravoslavnému věřícímu p. Kašibadzemu při pravidelné bohoslužbě v pankrácké věznici, že zná člověka, který může v extradičních případech pomoci - Sergeje Ipatova, který sice nemá licenci na vykonávání advokátní praxe v ČR ( údajně  bývalý moskevský prokurátor), ale že spolupracuje s mnohými českými advokáty. Otec Igor dal adresu, a ať mu p. Kašibadze napíše. Napsal, Ipatov přišel na návštěvu. Chtěl 2 000 euro. U ženy p. Kašibadzeho tolik nebylo, mohla mu dát jen půjčených 2 000 dolarů, na které jí na její žádost Ipatov neochotně vystavil potvrzení. Ještě předtím zavolala otci Igorovi, jestli opravdu může dát Ipatovovi peníze. Řekl že ano, že za něj ručí.

Když se provalilo, že žádná ústavní stížnost podána Prchalem nebyla, p. Kašibadze se na Pankráci začal doslýchat o dalších podobných případech se stejnými figuranty, nabízejícími zorganizování právní pomoci: např. Ukrajinec Vladimir B. zaplatil krátce předtím 5 000 euro za pomoc Prchala spočívající v sepsání ústavní stížnosti, které se ale několik týdnů nedočkal, až byl vydán do vlasti (přestože šlo o žadatele o azyl s neukončeným azylovým řízením)

Volali jsme otci Igorovi několikrát – sama jsem ho prosila, aby ženě p. Kašibadzeho zařídil vrácení peněz, protože nemají na zaplacení dalšího advokáta. Otec Igor slíbil, a změnil číslo telefonu…Trvalo opravdu dlouho, abychom pochopili činnost dobře organizované skupiny. Dát záruku, slíbit, nechat si zaplatit, nenapsat ústavní stížnost, vydat osobu – a penízky zůstávají doma. Teprve potom jsme na policii doplnili také podezření ohledně otce Igora. Bezvýsledně.

Informovali jsme kancelář metropolity. Její šéf Mgr. Josef Hauzar se velmi divil, že přece otec Igor nemá povolení na Pankrác chodit, že tam má přístup jen jiný duchovní. Několikrát p. Hauzar  slíbil schůzku se ženou p. Kašibadzeho a požadoval doplňkové informace e-mailem. „No a takové lidi nám posílají z Moskvy a my jim tady musíme dělat trvalé pobyty", postěžoval si mimo jiné. A pak jsme se mu najednou nemohli dovolat, a na e-maily přestal odpovídat.

P. Kašibadze dodnes své peníze nedostal. Policie mlčí.

Otce Igora dle jeho slov už dříve vyslýchala policie v souvislosti s vykradením nějaké banky. Údajně kvůli telefonátu od zloděje, který volal na mobil otce Igora právě vycházejícího z banky (v ten den) později vykradené.

Otec Igor dále navštěvuje věznice, a to nejen na pražské Pankráci a počítá tisíce dolarů "na kostel" z rukou  věřících  manželek cizinců, které tam navštěvuje.

Otec Igor řekl kdysi p.Kašibadzemu, že u ostatních duchovních není zájem jezdit do věznic, takže musí on. Musí přece pomáhat.

Hana Demeterová

Psáno pro ParlamentníListy.cz

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Názory, ParlamentniListy.cz

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Petice: Nerostné bohatství České republiky patří všem jejím občanům

11:44 Petice: Nerostné bohatství České republiky patří všem jejím občanům

Vyzýváme Poslaneckou sněmovnu PČR, aby přijala zákon, opravňující k těžbě českého lithia výlučně dom…