Předseda Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem na počátku letošního roku prohlásil, že se řecká ekonomika zotavuje rychleji, než kdokoli očekával.[1] Nová data o řeckém hospodářství, publikovaná v třetím květnovém týdnu, však dokládají, že se opět mýlil. I v prvním čtvrtletí roku 2017 řecká ekonomika meziročně poklesla o 0,5 % (viz obrázek 1). Nezaměstnanost zůstává nadále srovnatelná s americkou Velkou hospodářskou krizí 30. let 20. století. Řecko v současnosti vykazuje míru nezaměstnanosti 23,2 %, nezaměstnanost mladých je pak dokonce 47,9 %. Řecká deprese se tak stala nejdelší krizí v novodobých hospodářských dějinách světa.
Meziroční tempo růstu řecké ekonomiky od počátku dluhové krize
Zdroj: Eurostat. Vlastní zpracování.
Zatímco ostatní evropské ekonomiky dokázaly krizový propad dohnat a vracejí se nad předkrizové hodnoty produkce, řecký hrubý domácí produkt stagnuje stále jen na 72 % předkrizové úrovně (obrázek 2), V absolutních číslech se jedná o ztrátu čtrnácti let hospodářského růstu.
Navzdory částečným bankrotům (politicky korektně nazývaným haircuty) tvoří řecký vládní dluh stále 179 % hrubého domácího produktu.[2] Tři čtvrtiny této sumy dluží řecká vláda Eurozóně, Evropské centrální bance a Mezinárodnímu měnovému fondu, tedy vesměs daňovým poplatníkům ostatních evropských států. Stále stejně chmurné zůstává také ratingové hodnocení, podle kterého je Řecko na úrovni Etiopie či Pákistánu. Zatímco druhá nejproblematičtější ekonomika eurozóny, Portugalsko, si na finančních trzích půjčuje za 3,78 %, desetileté řecké dluhopisy se prodávají s úrokovou mírou 8,72 %.[3]

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV