Kauza Panama Papers opět poukázala na dlouhodobý problém finanční neprůhlednosti v globální ekonomice, která vede ke zvětšování nerovností ve společnosti a mezi jednotlivými státy.
“Nespravedlnost, kdy si úzká skupinka lidí a firem beztrestně vybírá zemi, kde bude danit, a přesto využívá benefitů v podobě veřejných služeb či pracovní síly své domovské země, je potřeba co nejdříve napravit. Nemůžeme jen nečinně přihlížet, jak nadnárodní koncerny a jejich majitelé neúměrně navyšují své zisky, zatímco náklady na jejich chování nese celá společnost,” říká předseda spolku Radim Hejduk.
Sociálnědemokraticky orientovaný spolek Idealisté.cz proto připravil návrh pěti konkrétních opatření, která by měla pomoci problém zneužívání daňových rájů eliminovat. Navrhovaná řešení zahrnují mimo jiné povinnost oznamovat zisky a placené daně ve všech státech, ve kterých podnikají (tzv. country-by-country reporting).
Dle Idealistů jednoduše není možné, aby globální řetězce typu Starbucks, které mají stovky kaváren a pravděpodobně násobně vyšší příjmy, než deklarují, platily např. ve Velké Británii tak nízké daně.
Na národní i evropské úrovni by se dále dle spolku měla zvýšit informační povinnost všem subjektům, které mají obchodní styky s daňovými ráji uvedenými na černé listině OECD.
Idealisté.cz také navrhují uskutečnit celkový audit dvoustranných mezinárodních smluv o zamezení dvojímu zdanění. Na základě nich totiž odtékají z ČR nezdaněné prostředky, které pak mohou finálně končit v daňových rájích. Nevýhodné smlouvy o zamezení dvojího zdanění je tudíž třeba rozeznat a znovu vyjednat.
Dle spolku je také nutné zavést účinné sankce a zpřísnit povinnosti uložené bankám, nebankovním institucím, advokátním kancelářím a zejména daňovým poradcům, kteří s daňovými podvody pomáhají.
Člen spolku Idealisté.cz Stijn Croes, jenž se problematice věnuje na evropské úrovni, poukazuje také na nezbytnost: “...zasadit se o postupné sbližování dolních sazeb daní z příjmů právnických a fyzických osob v Evropské unii a prosazovat společný postup evropských států proti daňovým rájům mimo Unii.” Jako první krok by mohl posloužit návrh směrnice o společném (harmonizovaném) základu korporátních daní (tzv. Common Consolidated Corporate Tax Base, CCCTB).
“Chápeme, že bez evropského – či ještě lépe globálního – přístupu k subjektům, které zneužívají daňových rájů, lze docílit jen drobných změn. Proto vyzýváme naši vládu k tomu, aby iniciovala jednání o těchto konkrétních krocích na půdě evropských institucí. Jedině tak docílíme toho, že nebude většina Čechů a Češek doplácet na nezodpovědnost úzké skupinky privilegovaných.”, dodává Croes.
PANAMA PAPERS TO NEKONČÍ ANEB JAK NA DAŇOVÉ RÁJE
Častá praxe nejvlivnějších skupin obyvatel, které daní nebo ukrývají peníze v tzv. daňových rájích, rozhodně není ničím novým. Kauza Panama Papers tedy neodhalila nic, co by nebylo již déle ve všeobecném povědomí. Zveřejnění dokumentů firmy Mossack Fonseca nicméně poukazuje na naléhavost politického řešení situace. Současnou nespravedlnost, kdy si úzká skupinka lidí a firem beztrestně vybírá zemi, kde bude danit, a přesto využívá benefitů v podobě veřejných služeb či pracovní síly své domovské země, je potřeba napravit. Nemůžeme jen nečinně přihlížet, jak nadnárodní koncerny a jejich majitelé neúměrně navyšují své zisky, zatímco náklady na jejich chování nese celá společnost. Jako Idealisté představujeme pět konkrétních kroků, které mohou pomoci tuto nespravedlnost napravit.
-
1) Pravidla oznamovat zisky
Přijmout pravidla, která uvalí na nadnárodní koncerny povinnost oznamovat zisky a placené daně ve všech státech, ve kterých podnikají (tzv. country-by-country reporting). Např. firma Starbucks vykazuje ve Velké Británii minimální zisky a platí nízké daně i přes to, že tam má stovky kaváren a pravděpodobně násobně vyšší příjmy, než deklaruje. Prokazatelně nízké daně tam platí i mnohé další firmy, jako je Amazon, Google apod. Zveřejnění těchto informací by mělo vést k tlaku veřejnosti na dané firmy, aby danily tam, kde vydělávají.
-
2) Černá listina daňových rájů
Na národní i evropské úrovni zvýšit informační povinnost všem subjektům, které mají obchodní styky s daňovými ráji uvedenými na černé listině OECD (případně vytvořit flexibilnější evropskou černou listinu). Mnohé nadnárodní firmy totiž provádějí své interní obchody přes tzv. schránkové společnosti registrované v daňových rájích, nechávají v nich celý svůj zisk a ve výsledku odvádějí prakticky nulové daně. Cílem je zprůhlednit fungování velkých firem a umožnit uložení pokuty či jiné formy trestu těm, kteří by nedoložili, že se v jejich případě nejedná jen o schránkovou společnost. Zároveň by měla Česká republika důsledně trvat na vyloučení obchodních společností s neprůhlednou vlastnickou strukturou i fyzických osob spojovaných s daným problémem ze soutěží o veřejné prostředky.
-
3) Audit mezinárodních smluv
Uskutečnit celkový audit dvoustranných mezinárodních smluv o zamezení dvojímu zdanění. Na základě těchto totiž odtékají z ČR nezdaněné prostředky, které pak mohou finálně končit v daňových rájích. Některé ze smluv mají pro ČR nevýhodné parametry a významně tak napomáhají odlivu kapitálu z ČR. Depatriované (tzn. odvedené) zisky v celkové výši zhruba 200 až 300 mld. Kč ročně (což je asi 6-8 % HDP) znamenají oslabení nejen soukromých investicí a spotřeby v ČR, ale i nedostatek zdrojů pro zajištění kvalitních veřejných služeb. Nevýhodné smlouvy o zamezení dvojímu zdanění je tudíž třeba rozeznat a znovu vyjednat.
-
4) Jasné sankce a povinnosti
Zavést jasné sankce a zpřísnit povinnosti uložené bankám, nebankovním institucím, advokátním kancelářím a zejména daňovým poradcům, kteří s daňovými podvody pomáhají. V případě prokázání nekalé činnosti by se mohlo jednat o odebrání licencí nebo zdanění příjmů či majetků v hodnotě ušlého daňového výnosu pro stát.
-
5) Sjednotit daně
Bojovat za postupné sbližování dolních sazeb daní z příjmů právnických a fyzických osob v Evropské unii a prosazovat společný postup evropských států proti daňovým rájům mimo Unii. Jako první krok by mohl posloužit návrh směrnice o společném (harmonizovaném) základu korporátních daní (tzv. Common Consolidated Corporate Tax Base, CCCTB). Je to první nástroj, který umožní snížení daňové konkurence mezi členskými státy EU. Tento druh konkurence totiž vede ke snížení příjmů pro státy, a tím pádem může v nejhorších případech vést k tzv. závodu ke dnu (race to the bottom), který ohrožuje akceschopnost evropského sociálního modelu.
Chápeme, že bez evropského – či ještě lépe globálního – přístupu k subjektům, které zneužívají daňových rájů, lze docílit jen drobných změn. Proto vyzýváme naši vládu k tomu, aby iniciovala jednání o těchto konkrétních krocích na půdě evropských institucí. Jedině tak docílíme toho, že nebude většina Čechů a Češek doplácet na nezodpovědnost úzké skupinky privilegovaných.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
