Pokud je mi známo, ono heslo, nebo citát, jak kdo chce, uvedl údajně jako první Mahátmá Gandhí, pro připomenutí indický filosof a politik, mohu-li ho tak nazvat. Ale nakonec lze tento citát vystopovat i v evangeliích, ale třeba také u Husa, Chelčického a mnoha dalších. Na tom zase až tak příliš nezáleží, kdo s tím přišel první. Na čem, aspoň si to myslím, záleží více, je čí a jaká pravda, a čí a jaká láska má zvítězit. Vždyť nakonec, zmínil-li jsem výše už Husa a Chelčického, s těmi jednat tehdy ještě nikdo nechtěl. K jednání tehdy politické a církevní představitele Evropy donutili Táboři a sirotci, jak se tenkrát říkalo bratři polem pracující. Proto bych od diskutujících v historie.cz, a nejen od nich, rád slyšel, jaká a čí pravda a láska má zvítězit. V době, kdy jsem se na ně díval, nic takového od nich konkrétně nezaznělo. Spíš nějak vyplývalo z jejich hovoru, že je to ta pravda a láska, kterou vyznávají oni. A ta, že je prostě jediná, absolutně platná.
Kolikrát jsme toto již slyšeli. Rovněž jsem se o tom přesvědčil procházkou městem, vždyť máme před krajskými volbami a u nás i volbou senátora. Jak jsem se dočetl na plakátech, tak všichni kandidáti touží po dělání dobra pro nás občany. Ani na jednom jsem se nedočetl, že si kandidát hledá dobré zaměstnání, nebo politický vliv. Proto bych rád tedy slyšel něco, mně i dalším občanům vysvětlujícího, jakým způsobem můžeme heslo o pravdě a lásce naplnit my, když už je nám vyčítáno, že jsme to neudělali. Ovšem, způsob dosud volený, vyčítající nám třeba zvolení nesprávného kandidáta, nebo nabádání, od koho se máme poučit, a koho jak čerta ve středověku zavrhovat, asi příliš úspěšný nebude.
Nakonec i Hus, o jehož pravdomluvnosti, odpovědnosti a obětování se pro pravdu snad nikdo nepochybuje, neuspěl s odsuzováním tance.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
