Žijeme v nádherné době. Jaká to svoboda! Zatímco člověkem vytvořené normy – například občanské svobody – mizí v sítích zákazů, příkazů a omezení, o to rychleji útočí zákonodárné elity na přirozený svět, který jsme nevytvořili, ale dostali k užívání. To, co ještě před pár lety klasifikovala například vědecká psychiatrie jako deviaci (úchylku od přírodou dané normy, tedy chorobu), je dnes pouhou „orientací“, normou - a nikdo se tomu nesmí divit (pokud nechce být vyřazen na společenský okraj).

Bílá je černá – a divit se je zakázáno

Každý den revolucionáři prolamují další a další hranice přirozeného světa legalizací úchylek – čím bizarnějších a zvrhlejších, tím lépe. Již vícekrát jsme upozorňovali, že po homosexualismu, který již prakticky zvítězil, nyní nastupují pedofilové. V obou případech budou prvními obětmi naše děti. Že se to nemůže stát? Za tři, čtyři roky si vzpomeňte.

Ale protože „pokrok nezastavíš“ a většinová společnost je ve svém blahobytném tloustnutí k čemukoli mimo konzum už dostatečně lhostejná, přijímá bez povšimnutí jako normální i věci, které by ještě včera znamenaly svěrací kazajku a okamžitý odvoz sanitkou do Bohnic. Nic není jisté: bílá je černá a naopak, až nakonec narazíme na to základní, čím se od počátku světa odlišovali muži od žen a naopak.

Bezpohlavní Vikingové

Pohlaví dnes není biologicky determinovaným faktem, nýbrž rozhodnutím. Jestliže se (zatím jen v některých zemích) prohlásím za ženu, budu ženou a nikdo mi to nemá nárok vyvracet. Pokud se o to pokusí, je zpátečníkem, sexistou, šovinistou, nebo – a to je dokonale šílené – „extrémistou“.

Je skoro již běžným jevem „třetí kolonka“ při uvádění pohlaví do různých rubrik, dotazníků a registračních formulářů: žena - muž - něco jiného. Ve Švédsku byly již před časem prosazeny metodiky pro mateřské a základní školy, kde se nehovoří o matce a otci, ale o prvním a druhém rodiči. V těch nejpokrokovějších ústavech se dokonce nesmí mezi potomky Vikingů mluvit o děvčátkách a chlapcích, nýbrž o jakýchsi neutrálních kamarádských entitách.