Nějak jsem se bohužel u přepážky zakoukal na za skleněnou stěnou vystavenou maketu losu Černá perla (za 50 korun), i přikývl jsem mechanicky, když dívka s jistotou v hlase prohlásila, že to musíme poslat jako balíček. Ne balík. Bez té zdrobněliny bych totiž přece zbystřil.
Pak najednou chtěla 74 korun, a to brožovaná kniha v obálce nepřesahovala předepsané rozměry ni do šíře, ni do déli, ba ani tlustší než dva centimetry nebyla. Zaplatil jsem.
Zaplatil jsem, protože patrně disponuji dlouhým vedením, ale hlavně už jsem měl plnou hlavu našeho parlamentu, kde jsem se měl co ten nejvhodnější publicista zúčastnit jakéhosi plamenného projevu miliardáře Andreje Babiše. A taky že ano. Už tam sedím a postaru, tj. těsnopisem zaznamenávám...
Tu mi to docvaklo. Hochu! Úřednice tě ráno obrala o víc než padesát korun. A ještě k tomu ti nedala ani potvrzení, o něž sis, pravda, neřek.
Zatím Babiš srovnával aféru Čapího hnízda, nevím proč, s jakýmisi staršími causami a já si s hrůzou uvědomil, že na „balíku“ není má zpětná adresa! Konec! Nebo ne?
„Pane Marku Bendo!“ zaznamenával jsem za těch pochmurných myšlenek mechanicky. „Vy tu sedíte 24 let, a tak se ptám: Co vlastně jste řešili z reálných tunelů polistopadové historie?
Kupónovou privatizaci? Harvardské fondy? Koženého? To stálo 100 miliard! Vy jste nechali prostě rozkrást banky a následně je vyvedli do ČKA.“
„Do Čeky?“ napadlo mě.
Kolik vlastně svědků vidělo mou důležitou transakci na poště v mikrokosmu? Čtyři? Asi...
„Vyvedli! Do ČKA, kde... Kde se to rozkradlo ještě podruhé,“ pokračoval záhadně miliardář. „A co lehké topné oleje?
A co konkurs Chemapolu? A co Agrobanka? Agrobanka za 50 miliard?
Co Bohemia, ta za 20 miliard? Co kauza IZIP? To jsou, abych vám všem osvěžil paměť, všechny ty peníze, které pak skončily na účtech ve Švýcarsku. A proč jste aspoň tenhle tunel nevysvětlili svým členům v ODS? ČKA nás stála 230, nebo snad 236 miliard. IPB měla 270 miliard špatných úvěrů, to je známo. A naše předsednictví Evropské unii spojené s kauzou ProMoPro? Co s tím? Tady pan Kalousek je zrovna střízlivý a nedávno mluvil v Bruselu o ostudě ohledně mého Čapího hnízda; ale neudělali jste vy zde větší ostudu? Vy jste řešili i neřešili causu ProMoPro za 180 milionů, kdy peníze odešly na účty nastrčených firem a vybírali je bílí koně. V hotovosti. Nu, a daňoví poplatníci zaplatí kvůli jednomu špatnému zákonu zhruba 600 miliard korun navíc a vy víte zač. Za podporu solárních baronů, jak zní vcelku kvalifikovaný odhad Energetického regulačního úřadu.
Pět z dvaceti největších solárních elektráren mělo anonymní akcie, to je fakt; a kdopak asi byl jejich vlastník? Martin Roman? Háva? To je člověk od pana Kalouska. Ale snad to byli jiní kmotři. - Nebo dokonce někteří poslanci?
Když začaly náklady na solární elektrárny prudce klesat a podpora ceny garantované státem nezačala klesat, tak co se očekávalo?
To, že vláda Mirka Topolánka zareaguje. K ničemu nedošlo. Důsledky? S jedním z největších tunelů na veřejné prostředky se potýkáme dodnes. Poslyšte! Za rok 2016 vydá český státní rozpočet na podporu obnovitelných zdrojů téměř 44 miliard. Z toho je dotace ze státního rozpočtu 22 miliard, ale zbytek? Zaplatí občané.
Ptám se i zde paní Němcové, ta tu sedí 18 let: Svolali jste mimořádnou schůzi aspoň kvůli největšímu dotačnímu podvodu ROP Severozápad, kde jeho šéfa Petra Kušnierze odsoudili na pět let za to, že si říkal o úplatky? Zrovna dnes jej soud poslal do vězení za ovlivňování dotačních projektů v hodnotě 1,4 miliardy korun. Hm. Nezajímalo by vás, kdo jej dosadil do funkce? Jistě, ODS, ale konkrétně? Tehdejší předseda regionální rady Jiří Šulc. A pan Kušnierz? U soudu začal o tom, jak ho ovládala chobotnice vedená nějakými lidmi napojenými prý na ODS. Vysvětloval to pak zde ve sněmovně kdokoli? Nebo že bych se přeslechl? Proč jste v téže sněmovně neřešili privatizaci karlovarské Becherovky? Či trpíte ztrátou paměti? Připomenu.
O její privatizaci pravděpodobně rozhodlo, že vítězná firma měla ve vlastnické struktuře Karla Schwarzenberga jistého přítele Zdeňka Bakaly, který o několik let později brutálně ovlivnil privatizace OKD a vytuneloval z firmy 110 miliard korun. Dějiny vítězů se píšou rychle, takže i ona věc okolo privatizace Becherovky se odehrála prostě ve středu 3. září 1997. O přestávce jednání Poslanecké sněmovny.
Pro strach z parlamentu se tehdy narychlo sešla Klausova vláda a většinou hlasů upřednostnila nabídku pánů Bakaly a Schwarzenberga. Pro projekt zvedli ruce všichni ministři za Občanskou demokratickou alianci a zvláštní, že členem ODA byl tentokrát i pan Schwarzenberg. I když většina Klausovy partaje podle pamětníků upřednostňovala firmu Stock. Nicméně vyhráli pan kníže s panem Bakalou, a to přesto, že jejich podnikatelský záměr byl meziresortní komisí vlády označen za nejhorší. Proč to tak chodí? A proč jste ve Sněmovně nikdy neřešili podivné okolnosti této privatizace, kterou prokazatelně ovlivnila vysoká politika a ne ekonomické zájmy českého státu? A proč policie nezasáhla, když bývalý šéf Fondu národního majetku Češka podal trestní oznámení a pokusil se tento proces zastavit? OKD, to je případ bezprecedentně bezcitného vytunelování firmy, kde pan Bakala a jeho kumpáni vytáhli díky privatizaci z firmy 110 miliard. Vážení páni poslanci, ale i vážení páni horníci. Co je 110 miliard? To není 110 korun. A dnes OKD hrozí kolaps.
Hrozí zavírání dolů, propouštění. Proč nehovoříme o té kauze a jejích důsledcích? Nedotýká se významnou měrou státu? Došlo kvůli tomu tady kdykoli k mimořádné schůzi? Ne. A pan Bakala byl samo sebou sponzor politických stran ODS a TOP 09 a... A jen za rok 2010 věnoval 15 milionů straně ODS a TOP 09 dal 7,5 milionů. Ehm, a abych nezapomněl, i Věcem veřejným poskytl... mizerných 6 milionů. Minimálně řečnicky vás proto žádám, abyste ty peníze vrátili. Komu? Firmě OKD. Vraťte to horníkům. Ne, nejsem populista, ale vraťte to prostě proto, abychom platili méně na jejich předčasné důchody, které jsme jim slíbili.“
Najednou mi zabzučel mobil. „Ano?“ povídám.
„Česká pošta. Já tu mám nějaký renonc. Byl jste tu ráno...“
Jaká radost mě zaplavila. Ó, i sněmování dávám rázem vale, utíkám chodbami a těžko pochopitelné záznamy páně Babišova navždy pouštím z hlavy. Hurá, hurá, hurá – a po česku, nicméně šťastně metu ke své poště.
A tento příběh je pravdivý, protože mi jej vyprávěl T. Taxis Krejčíř.
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
