Ivo Spáčil: Proč se generuje exekuční spiríála občanů?
18.04.2013 21:20
Počty exekučních řízení v ČR dosahují děsivých absolutních čísel. V roce 2010 to bylo 701 900, v roce 2011 to bylo 936 000 a v roce 2012 to bylo 820 000. Jsme snad tak hluboko ponořeni v krizi nebo jsou naši občané z ničeho nic tak nezodpovědní?
Hloubka ekonomické krize v ČR je jistě z jedné poloviny toho příčinou. Vládní TOP 09 nám čas od času nalévá optimismus do žil tvrzením, že naše hospodářství již vykázalo čtvrtletní růst, aby ho však posléze revidovalo jako propad. Nezaměstnanost v oficiálních statistikách i neoficiální realitě zasahuje na šest set tisíc lidí. Ekonomové (Patria finance) navíc upozorňují na rozdíly mezi starou a novou metodikou výpočtu aktuální míry nezaměstnanosti 8,1 % (10,2%).
Podívejme se blíže v jednotlivých krocích jak k exekuci dojde. Samotné exekuci předchází nejprve proces vzniku dluhu, dále jeho následné (a obvyklé) přeprodání neboli odkoupení inkasní agenturou, která se posléze již pro svoji pohledávku snaží o její soudní uznání a vymáhání, namísto původního věřitele. S uznáním žaloby souvisí navýšení dluhu o advokátní a soudní poplatky.
Vykonavatelé exekucí jsou sdruženi v exekuční komoře, která by snad měla být garantem činnosti svých členů a výkonem práva v souladu s dobrými mravy. Inkasní společnosti, kupčící s pohledávkami za účelem vymáhání dluhu i s navýšenými poplatky, však žádnou takovou profesní komorou vázáni nejsou.
V praxi tak dochází k tomu, že inkasní společnosti za účelem zisku jdou i přes mrtvoly, vymáhají již dávno promlčené závazky, přihlašují k soudu pohledávky, které jsou neoprávněné.
Prostřednictvím hromadných elektronických podání jim soudní úředníci vyhoví, neboť ti nezjišťují oprávněnost, ale jen formální úplnost návrhu. V mnoha případech tak jde o zjevnou šikanu občana, proti které se však občan sám, pokud má sílu, musí formálně správně ohradit. Stát tady na ochranu občana rezignoval.
Ustanovením profesní komory a pravidel pro inkasní společnosti by se nesmyslná šikana občana umenšila již ve fázi přeprodání pohledávky a také ve fázi jejich neoprávněných vymáhání u nalézacího řízení.
Pokud někdo namítne, že praxe profesních komor u inkasních společností není zavedena v jiných evropských zemích, pak je možné ještě navrhnout švýcarský model, kde veškeré poplatky vztahující se k vymáhání dluhu nese věřitel a nikoli dlužník. Tím spekulativní kupčení s pohledávkami odpadá úplně.
Obracím se na vás jako na zástupce této koalice. Odhlasovali jste, že je pro nás největším bezpečnostním rizikem ruský režim. Opravdu to tak je? Ruska se rozhodně nezastávám ani si nedělám iluze o tom, že nemá imperialistické ambice, ale v čem nás konkrétně ohrožuje? Myslíte, že by na nás zaútočilo,...
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.