15. června 1215, nedaleko hradu Windsor, přiměli angličtí baroni svého krále Jana Bezzemka podepsat listinu omezující panovníkovu moc a přiznávající jim svobody s názvem Magna Charta Libertatum. Trvalo ještě několik století, než se tento – pro Angličany posvátný – text stal základem ústavní listiny britské demokracie a vzorem, ke kterému se mnohem později chtěly přiblížit ústavní texty kontinentálních demokracií. Přestože i v Anglii byly několikrát učiněny pokusy otupit poselství Velké charty svobod, byly vždy neúspěšné. Tento text totiž vtiskl Angličanům neoblomnou víru v povinnost v kritických chvílích svobodu vybojovanou na despotovi obhajovat.

Shodou okolností tak 23. června 2016, v den konání referenda, uplynulo téměř „kulatých“ 801 let od podepsání oné slavné deklarace svobod anglického národa, která z anglické demokracie učinila maják svobody.

Snad i toto výročí zvýrazňuje symboliku většinového rozhodnutí britských voličů.

Autor je člen správní rady IVK.

Psali jsme:

Maďarsko, zlobivé dítě EU, popisovala Witowská v ČT. Spíš tvrdý hráč, opravil ji host

Hrozí obrovská rána ekonomice. Babiš už ví, Britové už zažívají

V anglickém Birminghamu došlo k „rozsáhlému incidentu“. Několik lidí pobodáno nožem

Opravdu nečekané informace o Bělorusku. Zapojena britská armáda

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.