Jakub Červenka: Oproti deficitu v září se bilance běžného účtu ČR zlepšila o 18,6 mld. Kč

14.12.2017 21:03

Říjnová bilance běžného účtu ČR doznala výrazného zlepšení na přebytek 14,9 mld. Kč, což je o více než deset miliard než odhadoval medián trhu. V porovnání se zářijovým deficitem se bilance zlepšila o 18,6 mld. Kč.

Jakub Červenka: Oproti deficitu v září se bilance běžného účtu ČR zlepšila o 18,6 mld. Kč
Foto: pixabay.com
Popisek: Analýza - ilustrační foto

Meziročně došlo ke zlepšení o téměř 11 mld. Kč.  Vysoký přebytek běžného účtu byl způsoben hlavně pozitivní bilancí zahraničního obchodu a koncem hlavní sezóny odlivu dividend. Do výsledku se projevil i nárůst čerpání EU fondů. Kumulovaný přebytek od začátku roku dosahuje 66,2 mld. Kč, o pětinu méně než loni. Do konce roku by ale dobrý výsledek zahraničního obchodu měl vést ke zlepšení bilance běžného účtu. Běžný účet ČR by měl tedy za celý rok dosáhnout podobného výsledku jako loni (přes 50 mld. Kč). Kurz koruny vůči euru na tuto informaci nereagoval a během dne je stabilně okolo EUR/CZK 25,68. 
  
Německý index nákupních manažerů (PMI) ve výrobě v prosinci mírně narostl na 63,3 bodů, čímž překonal očekávání trhu. Dosáhl tak nejlepšího výsledku v historii měření indexu od roku 1996. Německé firmy zaznamenaly výrazný nárůst objemu nových objednávek jak pro tamní odběr, tak pro export. Tempo tvorby nových pracovních míst se drží na vysoké úrovni již čtvrtý měsíc v řadě. Nicméně firmy také zaznamenaly bezprecedentní objem pozdních dodávek. Úroveň rozpracovanosti také vzrostla, i když trochu pomaleji. Do budoucna ale mají němečtí výrobci nejoptimističtější očekávání od roku 2012. 
  
Jako obvykle podobný výsledek v prosinci zaznamenal i PMI ve výrobě pro eurozónu, který narostl na 60,6 bodů, čímž také překonal odhad trhu. Současná úroveň je nejvyšší od roku 1997. Jelikož je PMI index eurozóny silně tažen výsledky z Německa, za prosincovou vysokou hodnotou převážně stojí stejné faktory.

Rekordní výsledky PMI dobře zapadají do nové prognózy Evropské centrální banky, která byla zveřejněna v souvislosti s dnešním měnověpolitickým jednáním. Podle prosincové prognózy HDP letos dosáhne meziročního růstu 2,4 %, tedy nejvíce od roku 2007. Růst HDP se jasně zlepšuje a podle ECB se pravděpodobně ještě bude zlepšovat. Spotřebitelská inflace v eurozóně podle ECB zůstane ještě delší dobu pod svým cílem a v roce 2020 podle odhadu dosáhne 1,7 %. Přesto si je ECB jistější, že inflace dosáhne konvergence se svým cílem. Inflační tlaky ale zůstávají slabé a podle M. Draghiho pořád vyžadují monetární podporu. Tisková konference po jednání bohužel nepřinesla žádné bližší informace nebo náznaky ohledně ukončování programu kvantitativního uvolňování. Co se týče úrokových sazeb, ECB nemění svou strategii nezvyšovat základní úroveň sazeb ještě několik měsíců po konci kvantitativního uvolňování. Úplná normalizace monetární politiky ECB tak nejspíše nepřijde dřív než po roce 2020.

Jakub Červenka, analytik

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pavel Foltán: Další sociální hřích ministra Jurečky?

16:07 Pavel Foltán: Další sociální hřích ministra Jurečky?

Jak víceméně poněkud nezajímavě stručně sdělila některá média, v úterý 16. dubna Ministerstvo práce …