Jakub Kunert: Cesta ke koruně – Akce kolkování bankovek

24.04.2019 16:20

Česká národní banka připravila u příležitosti významného 100. výročí vzniku československé koruny seriál o jejím vzniku s názvem Cesta ke koruně. Dozvíte se v něm, jaké významné osobnosti stály u zrodu koruny.

Jakub Kunert: Cesta ke koruně – Akce kolkování bankovek
Foto: ČNB
Popisek: Z výstavy 100 let česko-slovenské koruny

Poslední týden před předložením zákona č. 84/1919 Sb. z. a n., jímž se ministr financí zmocňuje, aby provedl nařízením okolkování bankovek a soupis jmění za účelem uložení majetkové dávky, se dokončovaly poslední kroky v přípravě organizace okolkování. Jeden z důležitých dokumentů představovala i „Vyhláška o okolkování bankovek“, která podrobně popsala postup kolkování bankovek.

Okolkovány měly být bankovky v hodnotě 10 K, 20 K, 50 K, 100 K a 1000 K, na rozdíl od 1 K a 2 K bankovek. Ke kolkování navíc vůbec nebyly připuštěny bankovky 10 000 K a za 25 K a 200 K byla vyplácena náhrada v okolkovaných bankovkách jiného nominálu.

Pro kolkování byla vytvořena soustava úřadů, na vrcholu jehož organizace stál Ústřední státní komisariát, v jehož čele stál ministr financí. Československo bylo rozděleno do třinácti obvodů, v nichž působily hlavní státní komisariáty. Ty si ve svém obvodu zřizovaly okresní státní komisariáty, v jejichž čele stanuly významné osobnosti politické správy či samosprávy. Určovaly, které peněžní ústavy budou plnit úlohu sběren. K nim pak docházeli občané se svými hotovostmi, aby je složili a vyzvedli si buď bankovky opatřené kolky, nebo samotné kolky k nalepení s tím, že polovina hodnoty jim byla zadržena ve formě nucené státní půjčky. Předkládání hotovostí bylo prováděno nejen individuálně, ale i hromadně, přičemž je pověřené osoby mohly shromáždit z celé obce a následně je nechat okolkovat.

Kolkovací akce byla zahájena v českých zemích 3. března 1919 a na jejím konci 9. března 1919 již existovala československá měna (na Slovensku probíhalo kolkování do 12. března 1919 a na Podkarpatské Rusi k němu došlo až v roce 1920). Formální ukončení kolkovacího procesu znamenal až zákon ze dne 10. února 1921 č. 67/1921 Sb. z. a n., o oběhu československých státovek na Hlučínsku, Vitorazsku s Valčickem, Československém Těšínsku, Podkarpatské Rusi a Slovensku, pokud na těchto dvou územích okolkování bankovek podle zákona z 25. února 1919, čís. 84 Sb. z. a n., provedeno nebylo. V rámci celého procesu bylo okolkovány bankovky za 7 157 721 000,- K.

Vyhláška o okolkování bankovek z 26. 2. 1919

Zdroj: AČNB, arch. fond Národní banka Československá, NBČ/765/2

Seriál bude má celkem 19 příspěvků a vycházel od 22. října 2018 do 25. února 2019 na webu ČNB. Seriál připravil Jakub Kunert, hlavní archivář ČNB a přední odborník na toto významné období dějin naší měny.

Vyšlo na webových stránkách České národní banky.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Dominik Rusinko: Spotřebitelská nálada na vzestupu

15:49 Dominik Rusinko: Spotřebitelská nálada na vzestupu

Dubnové výsledky konjukturálních průzkumu ukazují na pokračující oživení tuzemské ekonomiky. Souhrnn…