Nejčastěji jsou zmiňované Spojené státy, které „oficiálně“ udávají dluh přes 20 bilionů dolarů. A po zvolení nového prezidenta se opět vydají cestou zvyšování zadlužení, protože Donald Trump bude potřebovat peníze na splnění svých předvolebních slibů. Mnozí analytici s obavou sledují každý jeho krok a odhadují, že jeho politika přinese v příštích 10 letech nárůst státního dluhu od 5,3 bilionu dolarů až na 11,5 bilionu dolarů. Zadlužené jsou ale všechny země světa, některé méně, některé enormně.
Jak velký dluh tedy nesou lidé v různých částech světa?
Pokud se podíváme na obří čísla celkového zadlužení, může nám to připadat abstraktní a na první pohled bezvýznamné – prostě nějaký dluh je. Ale pokud tyto sumy rozpočítáme na jednotlivé obyvatele, začnou se tato čísla jevit docela varovně.
Zde je 10 zemí světa s největším zadlužením na osobu:
Japonsko: 85 694 dolarů na osobu
Irsko: 67 147 dolarů na osobu
Singapur: 56 112 dolarů na osobu
Belgie: 44 202 dolarů na osobu
USA: 42 503 dolarů na osobu
Kanada: 42 422 dolarů na osobu
Itálie: 40 461 dolarů na osobu
Island: 39 731 dolarů na osobu
Austrálie: 38 769 dolarů na osobu
UK: 36 206 dolarů na osobu
Jak je vidět, největší „dárek“ (v podobě dluhů) dostávají do života Japonci. Jejich problém ale není jen v zadlužení. Země vycházejícího slunce patří sice k nejvyspělejším ekonomikám světa, zároveň má ale obrovské problémy ve skladbě obyvatelstva: Japonsko je nejrychleji stárnoucí zemí na světě. Aktivního obyvatelstva ubývá a počet lidí v důchodovém věku naopak roste. S tím související výdaje zemi stále více zadlužují a tento trend se navíc dál stupňuje.
V přehledu rovněž vidíme zástupce EU jako je Belgie, Irsko nebo Itálie, ale mohli bychom uvést další země, protože dluhy rostou všude.
Bohužel i u nás se zatím dluh drží. I když dochází k jeho pomalému snižování, dluží dnes každý Čech asi 153 000 Kč. Na první pohled jde o poměrně vysokou částku, nicméně ve srovnání s ostatními „dlužníky“ si můžeme trošku oddychnout. Pokud totiž srovnáme zadlužení v poměru k HDP, pohybujeme se okolo 40 %, zatímco např. Řecko má poměr cca 180 %, Itálie 130 % a první Japonsko se utápí v dluzích ve výši 250 % HDP.
Pokud se tedy nezmění celý systém a uvažování představitelů jednotlivých zemí, vede tato cesta k obrovským problémům v podobě nových velkých krizí. Bohužel i v tak zásadních věcech je často politika upřednostňována před racionalitou: volební období jsou krátká, a tak jednotlivé vlády vždy radši obdarovávají své potenciální voliče, místo aby se staraly o snižování státního dluhu. Inu, na výpisu z účtu kolonka „výše státního dluhu“ prostě není, a proto je pro běžného občana tento pojem v podstatě virtuální částkou, která se ho jakoby netýká… Je ale potřeba s tím velmi rychle něco dělat, protože takové tempo zadlužování prostě není udržitelné.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
