Na páteční slavnostní inauguraci prezidenta Trumpa míří do Washingtonu statisícová armáda jeho příznivců a přibližně stejný počet těch, kteří se chystají stavět barikády, zapalovat auta, házet kameny a způsobit chaos. Dohromady se sejde před budovou Kongresu asi milión lidí. A něco se nejspíš stane. Nebo ne?
Situace je čím dál vyhrocenější. Prezidentská přísaha je začátkem další kapitoly války establishmentu proti Trumpovi. Mediální mašinérie šlape na plné obrátky a chrlí jeden "fake" za druhým, jako by vypouštěla hejno jedovatých much. Hollywood dodává celebrity (Madonna), které hlásají: "Trump není můj prezident."
Na inauguraci se chystá pět tisíc motorkářů z celých Spojených států. Pod společnou vlajkou klubu "Motorkáři pro Trumpa" jsou připraveni v případě nutnosti bojovat a postavit kolem svého prezidenta "zeď z masa". Proti nim budou stát mimo jiné místní kavárenští povaleči, kteří si říkají Anti-fašisté (aniž by byli nějací fašisté v dohledu). A nijak se netají tím, že jejich cílem je rozpoutat co největší chaos.
Armáda bez generála
Demonstrace proti Trumpovi se v hlavním městě konají denně už od minulého víkendu a vyvrcholit mají právě v den inaugurace. Platí je miliardář Soros, jeden z finančních pilířů poraženého establishmentu. Dva dny před inaugurací se ve Washingtonu při demonstraci na protest proti Trumpovi zapálil muž. Nelegální přistěhovalci se shromažďují kolem kostelů. Chystá se útok na washingtonské metro a dopravní uzly.
Stále hlasitěji zaznívají úvahy, které se ještě před pár týdny zdály být výplodem příliš bujné fantazie: Spojené státy stojí na pokraji občanské války - a tohle je její začátek.
Velké znepokojení vyvolává i záhadné odvolání velitele Národní gardy v den inaugurace. Muž, který přežil Bushe i Obamu končí ve funkci přesně v okamžiku, kdy Trump složí přísahu, tedy minutu po poledni. "Jen plním rozkazy," řekl odvolaný velitel Národní gardy, která měla mít na starosti hladký průběh celé slavnosti a ochranu prezidenta, aniž by upřesnil, kdo ho vlastně odvolal. Velitel tedy pošle své vojáky do ulic, ale už nebude mít pravomoc zavolat je zpátky.
Ruský prezident Putin k tomu v předvečer Trumpovy inaugurace řekl: "Zdá se, že si to vyzkoušeli v Kyjevě, a teď se chystají zorganizovat 'Majdan' ve Washingtonu, aby se Trump nemohl chopit úřadu." Putin měl na mysli barvenou revoluci, kterou USA rozpoutaly v roce 2014 na Ukrajině proti demokraticky zvolenému prezidentovi. Země se dodnes zmítá v chaosu.
Bitva začíná
Občanská válka v USA a následné vyhlášení stanného práva je jedním z mnoha scénářů establishmentu, jak zastavit Trumpa. Jisté je zatím jen to, že v okamžiku, kdy Trump řekne nad biblí "...a k tomu mi pomáhej Bůh," ocitá se odstupující prezident Obama ze hry.
Pak už se nikdo nebude ptát, jak mohl pocházet prezident USA z Keni - a co vlastně myslel tím sloganem "Yes, we can" - jestli Arabské jaro, rozpoutání imigrantské vlny, barevnou revoluci na Ukrajině, provokace NATO u ruských hranic, zpackanou reformu zdravotnictví, cenzuru, nebo něco jiného.
Dnes už je jedno i to, že Hillary Clintonová byla velmi slabou a nedůstojnou kandidátkou, které nepomohla ani dosud nevídaná podpora médií. V "kolébce demokracie", jak vidno, bitva o prezidenta zdaleka nekončí jeho zvolením. V tomto případě teprve začíná.
Demokracie tváří v tvář Trumpovu vítěznému tažení předvedla striptýz, pak sebepoškozování a nakonec spáchala sebevraždu. A protože je údajně nesmrtelná, dala si to celé znova. Demokracie je však to poslední, o co tady jde.
Ať už dopadne inaugurace jakkoliv, Trumpův průlom mediální zdi byl nejsilnějším momentem voleb, které se zatajeným dechem sledoval celý svět. Šlo o tvrdou lekci velkým televizím a velkým deníkům, které se dosud považovaly za všemocné. Je příznačné, že se z porážky vůbec nepoučily - a kampaň jedou stále dál.
Není nám to tak neznámé. Totéž v malém zažili voliči v České republice před čtyřmi lety, kdy se také všechna mainstreamová média zpupně spikla proti kandidátovi na prezidenta Milošovi Zemanovi a pomocí nekonečné řady "fake news" (kterým se ovšem říkalo tehdy pravda) vytvářela iluzi nebezpečí a nekompetence budoucího prezidenta. Stejně tak jako nyní v Americe, také v naší frašce hrála klíčovou roli "ruská hrozba", následovaná "čínskou". Trump později ve své zemi tyto novináře označil za "psychicky choré", což je v podstatě totéž, co o nich říká Zeman už přes dvacet let.
Proměna klauna v predátora
V případě mediálního honu na Trumpa šlo samozřejmě o mnohem větší kalibr, než jakým pálili malí čeští patolízalové. Plán to byl propracovaný do nejmenšího detailu, měl dynamiku, napětí, strukturu i dostatek vedlejších příběhů, které mu dodávaly "hloubku". Bylo úchvatné pozorovat zázračnou proměnu Trumpa (respektive jeho mediální obraz) z neškodného klauna v sexuálního predátora, přičemž ve skutečnosti není ani jedno, ani druhé.
Spolupráce televize, tisku a průzkumů veřejného mínění byla příkladná. Všechno bylo pečlivě spočítáno, promyšleno, včetně načasování ideologie politické korektnosti (takové práce ta zrůdnost dala), nasazení ženské kandidátky, a zapojení barevných menšin do voleb (v nichž navíc směli volit i ilegální imigranti). Tento "dokonalý" scénář měl jen jedinou vadu. Jejím výsledkem bylo drtivé Trumpovo vítězství.
Televize CNN, pilíř mainstreamové "fake factory" (a velký vzor České televize), přiznala, že udělala velkou chybu, když v úvodu Trumpa podcenila a naletěla na ten jeho směšný příčesek. Paradoxně to tak byla právě přehnaně štvavá kampaň, která zásadním způsobem přispěla k Trumpově triumfu.
Pokud bychom měli věřit, že co píší média, je pravda, pak hrozí, že nový prezident USA bude na mezinárodní jednání jezdit v pánské šatně, kde bude ošmaťchávat nejen Angelu Merkelovou, ale všechny ty houfy cudných žen, které stojí čele svých zemí. A to možná přijde i Putin, který kromě samopalu a počítače přinese i vodku. No, nevolte je.
Trumpovi tak stačil k vítězství v boji proti hlouposti nabubřelých mediálních gigantů jeden obyčejný twitterový účet. Mimochodem - prezident Zeman ke svému vítězství nad českými médii a jejich "fake news" nepotřeboval ani ten. V tak pohnuté době žijeme.
Jak se zbavit Trumpa po inauguraci
Inaugurace je pro establishment zřejmě poslední možností, jak do války zatáhnout davy. I pokud s nepodaří rozpoutat masové nepokoje, svůj účel splní, když vyvolá dojem, že je Trumpova volba nelegitimní. Po přísaze se sice Trump ocitne o stupínek výš, ale o tu zuřivější bude palba proti němu. Cílem je tzv. impeachment, tedy Trumpova obžaloba a odvolání z funkce.
Proces impeachmentu byl v americké historii zahájen proti několika prezidentům, nikdy však (zatím) neskončil jejich odvoláním. Nejdál to dotáhl v moderní historii prezident Bill Clinton kvůli opakovaným nevěrám a nezřízenému sexuálnímu chování - a to v době, kdy byla politická korektnost dnešního střihu ještě v plenkách. Jeho odvolání schválila Sněmovna reprezentantů, avšak zamítl ho Senát.
1) Velezrada
Záminek impeachmentu může být v případě Trumpa celá škála. Nejvyšší kartou je "fake" o údajné vazbě Trumpa a Putina s jeho hackery. Tento ničím nepodložený nesmysl již dávno žije díky médiím svým vlastním životem. Vlastně už ani nejde o to, aby mu někdo věřil, ale aby válečníci establishmentu měli záminku jednat.
Někteří kongresmani (šílený senátor McCain) usilují o ustanovení zvláštní komise, která by rozkryla vliv Putina na americké volby. Už samo ustanovení této komise napovídá, k jakému výsledku dojde. Může to snadno skončit nejen zahájením procesu impeachmentu, ale i vyhlášením stavu národního ohrožení.
2) Atentát
Verzi atentátu nahrává spor Trumpa a tajných služeb, které dodávají médiím "důkazy", ze kterých pak kuchtí své řídké polévky. CIA je zmítána zákulisním bojem o moc, který zřejmě nevyřeší ani výměna vedení. Trumpův nepřátelský vztah s tajnými službami bývá přirovnáván k pozici J. F. Kennedyho, zavražděného v roce 1963. Pokud je prezident zabit, nebo nečekaně zemře, přechází podle 25. dodatku (oddíl 1) prezidentský úřad na viceprezidenta.
Mike Pence je systémově mnohem bližší Obamovi, než Trumpovi. Ten si ho vybral za viceprezidenta ne proto, že by tvořili ideální pár, že by nebyl nikdo lepší, ale ze strategických důvodů, aby otupil tlak nepřátelských republikánů. Pro establishment by bylo nahrazení Trumpa jeho viceprezidentem velkým vítězstvím.
3) Sexuální obtěžování
Není náhoda, že Trumpa v průběhu kampaně i po zvolení prezidentem udalo několik žen kvůli údajnému sexuálnímu obtěžování ("jeho ruce byly všude"). Ideologie politické korektnosti od Clintonovy éry nabyla tak zrůdných forem, že je opravdu možné všechno (viz Trumpův potlach v pánské šatně). Pouhé obvinění ze sexuálního obtěžování již stálo kariéru desítky politiků.
4) Šílenství
Zajímavou a dosud nevytěženou možnost nabízí 25. dodatek (oddíl 4) Ústavy Spojených států amerických:
"Kdykoli viceprezident nebo většina vedoucích sekcí exekutivy, nebo jiného útvaru, který může Kongres zákonem zřídit, postoupí předsedovi Senátu a předsedovi Sněmovny reprezentantů písemné prohlášení, že prezident není způsobilý vykonávat pravomoci a povinnosti svého úřadu, ujme se pravomocí a povinností úřadu viceprezident jako úřadující prezident."
Jinými slovy: Ústava umožňuje, aby byl prezident USA legálně prohlášen za šílence. Řečeno Švejkem: aby byl "superarbitrován pro blbost". Oddíl 4 ústavního dodatku č. 25 je primárně určený pro případ, že by byl prezident vážně zraněn, nebo onemocněl, ale skýtá také možnost, která dosud kupodivu nikdy nebyla využita.
Mechanismus odvolání "šíleného prezidenta" je prostý: Kongres zřídí komisi, která usoudí, že prezident nemůže vykonávat svou funkci, protože není mentálně uzpůsobilý, neboli zešílel. V tom případě může Kongres prezidenta odvolat. Prezidentské pravomoce by pak přešly na viceprezidenta, kterým je v tomto případě republikán Mike Pence.
5) Střet zájmů
Hrozba obvinění ze střetu zájmů se nad Trumpem vznáší jako mrak od chvíle, kdy vstoupil do primárek. Demokratická strana se netají tím, že toto obvinění vznese při první příležitosti, možná již hned po složení přísahy. Jako záminka stačí maličkost - například ubytování zahraniční delegace v některém Trumpově hotelu, nebo přijetí daru od nevhodného dárce.
Podle mnoha analytiků Trump nepřežije první volební období. A to buď doslova, nebo "jen" co do výkonu funkce.
Ale kdo ví, šance tu jsou.
Vyšlo na protiproud.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
