Jejím základem je speciální daň z vkladů. O ní bude ovšem kyperský parlament jednat až v úterý večer, neboť detaily návrhu se ještě ladí. To znamená, že Kypr si užije bankovní prázdniny i dnes (neboť včera byl na Kypru státní svátek). Ministři financí eurozóny přitom trvají na jednom - speciální daň by měla vynést 5,8 miliardy eur. Je ale pravděpodobné, že drobní střadatelé dostanou o něco výhodnější podmínky (v tuto chvíli mají mít investoři do 100 tisíc eur daň 6,7 % a nad 100 tisíc eur 9,9 %). Proti změkčení podmínek pro nejchudší Kypřany je paradoxně sama kyperská vláda. Bojí se, že v případě výrazně vyšší daně pro velké střadatele (15-20 %) by země zaznamenala masivní odliv vkladů. To by pro ekonomiku, kde čtyřicet dva procent vkladů pochází od nerezidentů, představovalo dodatečný šok.
Reakce trhů na eskalující kyperskou krizi není zatím překvapivě nijak dramatická (index S&P500 ztratil 0,5 %). Zdá se, že investoři jsou zatím schopni uvěřit příběhu o tom, že Kypr je výjimečný případ - problémy bankovního sektoru jsou extrémně velké vzhledem k velikosti ekonomiky (záchranný balík v hodnotě 60 % HDP oproti například 7 % HDP ve Španělsku) a Kypr sám je relativně malý na to, aby odstartoval systémovou nákazu. To ale nemusí být nutně pravda. Vše pravděpodobně zůstane izolováno na kyperském ostrově, pokud tamní parlament speciální daň posvětí a otevře cestu k dohodě s eurozónou a MMF. V opačném případě ale Kypru reálně hrozí neřízený bankrot spojený s vytlačením země z eurozóny. Řada střadatelů by pak lehce v reálu přišla o víc než o 7 % a otevřela by se daleko nebezpečnější Pandořina skříňka neřízeného odchodu z eurozóny. V takovém případě by se z problému Kypru stal problém všech periferií s trochu slabšími bankovními systémy (Irsko, Španělsko).
Jan Bureš
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
