Jan Bureš: Německá inflace zaznamenala nejprudší skok v novodobé historii

4. 1. 2017 9:00

Návrat inflace je tu, tedy alespoň u našich sousedů v Německu. Dynamika spotřebitelských cen v největší ekonomice eurozóny se ke konci roku více než zdvojnásobila a zaznamenala největší skok v novodobé historii.

Jan Bureš: Německá inflace zaznamenala nejprudší skok v novodobé historii
Foto: Hans Štembera
Popisek: Finanční analytik Jan Bureš

Inflace v prosinci vyskočila na 1,7 % (z 0,7 % / očekávání 1,3 %) - to jsou nejvyšší hodnoty od poloviny roku 2013. Otázkou je, zda v tomto světle čekat i dnes vyšší inflaci v eurozóně, zda se mění celkový inflační výhled pro eurozónu na rok 2017 a co to vše znamená pro trhy?

Za celou eurozónu jsme dnes původně odhadovali nárůst prosincové inflace k 1 %. Po německém překvapení je možné, že to bude o 0.1 - 0.2 procentního bodu více. Není to ale jisté, protože na rozdíl od Německa inflace překvapila nižším výsledkem ve Francii (pouze 0,8 %) a ještě neznáme čísla z Itálie. A je zřejmé, že mezi inflačními tlaky v eurozóně zůstanou i nadále poměrně výrazné rozdíly. Za posledních dvanáct měsíců (do listopadu) činila průměrná německá inflace 0,7 %, zatímco italská pouze 0,1 %. Výrazné rozdíly v inflačních tlacích odráží primárně rozdíly v ekonomickém výkonu a především pak na pracovním trhu. Dnešní inflační číslo tedy bude hodně záviset na tom, zda podobně jako francouzská inflace nezklame také inflace italská.

Možná ještě důležitější otázkou je, zda rychlejší inflace na konci roku 2016 automaticky znamená vyšší inflaci pro celý rok 2017. A i zde platí, že ne nutně. Struktura inflace pravděpodobně ukáže, že za vyššími inflačními tlaky zatím stojí především ceny pohonných hmot a energií. Pokud se vyšší ceny energií nezačnou promítat i do ostatních složek spotřebitelského koše, zůstane jádrová inflace nízká (v blízkosti 0,8 %). Vyšší ceny pohonných hmot a energií, které na konci roku 2016 pomohly inflaci vzhůru, ji tak krásně ke konci roku 2017 mohou pomoci zase směrem dolů (pokud se jejich růst zastaví).

I proto nechceme měnit náš inflační výhled pro eurozónu (1,3 % pro rok 2017), dokud neuvidíme jasnější nárůst jádrové inflace v eurozóně a nižší rozdíly v dynamice cen mezi jednotlivými zeměmi. Domníváme se rovněž, že podobný názor bude mít i Evropská centrální banka. A i proto nebude nic měnit na svém závazku “tisknout peníze” do konce roku 2017. Ve finále by tedy z vyšší inflace nemělo moc bodů vytěžit euro, protože rychlejší růst cen těžko pomůže kratším výnosům výrazněji nahoru. Naopak výrazněji mohou jít vzhůru delší eurové výnosy a s nimi ztrácet půdu pod nohama německé dluhopisy.

Jan Bureš

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Petice: Nerostné bohatství České republiky patří všem jejím občanům

11:44 Petice: Nerostné bohatství České republiky patří všem jejím občanům

Vyzýváme Poslaneckou sněmovnu PČR, aby přijala zákon, opravňující k těžbě českého lithia výlučně dom…