Velká část centrálních bankéřů sice ocenila pozitivní čísla z amerického trhu práce (to ještě nevěděli nic o mizerném září), ale někteří z členů Fedu nejsou nijak pevně přesvědčeni o návratu inflace k cíli. A to především proto, že se bojí negativních dopadů silného dolaru a slabšího růstu v Číně. Celkově tedy zápis spíše potvrzuje hlasy skeptiků - zdá se, že v září centrální bankéři nakonec v debatě nebyli nijak blízko skutečnému zvýšení sazeb. To zvyšuje pravděpodobnost odsunu prvního růstu amerických sazeb až do příštího roku.
V podobně opatrném duchu se nese i zápis ze zářijového zasedání ECB (zveřejněn shodou okolností také včera). Čína a rozvíjející se trhy mohou mít podle centrálních bankéřů negativní dopad na růst i na inflaci.V tomto týdnu to ostatně trochu potvrdila slabší německá čísla. Prohlubující se pokles německých vývozů, slabší srpnový průmysl i propad továrních zakázek ukazují, že německá ekonomika začíná slabší výkon rozvíjejících se ekonomik pomalu pociťovat i v tvrdých datech.
A v neposlední řadě se včera rozhodla ponechat sazby beze změny také britská Bank of England - i ta přitom podobně jako Fed dlouho trhy připravovala na růst sazeb v tomto roce. A hlavní důvod, můžete hádat třikrát… Ano Čína. Guvernér Bank of England sice v doprovodných komentářích odvážně hovořil o tom, že načasování růstu sazeb nebude záviset na tom, jak se nakonec rozhodne americký Fed. Zdá se ale, že mu to trhy zatím příliš nevěří.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Poštovní spořitelny
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
