Většina řeckého dluhu jde v tuto chvíli (z 80 %) za národními vládami a nadnárodními institucemi (EFSF, MMF, ECB). A pro ty jsou výraznější řecké odpustky většinou politicky i právně těžko přijatelné. Lze si ještě představit, že Trojka (ECB, MMF, EK) a členské země eurozóny kývnou na natažení splatnosti půjček a další snížení úrokových plateb. To může Řecku přinést úlevu maximálně okolo 15 % HDP (v čisté současné hodnotě veřejného dluhu).Výměnou za to by ale Trojka pravděpodobně požadovala pokračování rozpočtové i reformní disciplíny. Problém je, že představy Syrizy jsou o poznání radikálnější. Její výrazné vítězství znamená, že navrch mohou mít radikální proudy uvnitř strany a dohoda se nemusí hledat jednoduše.
Řekové ji sice nepotřebují okamžitě a vzhledem k tomu, že hospodaří s primárním přebytkem rozpočtu, nejsou nedohodou ohroženy základní sociální politiky Řecka - penze, platy policistů a státních úředníků. Ohroženy by ale byly splátky úroků a dluhu (do poloviny roku přes 10 miliard euro). Bez dohody tak Řecku nakonec mohou reálně hrozit nedodržení závazků a ztráta přístupu k likviditě z ECB. V takovém případě by byl exit z eura na spadnutí.
Bezprostřední reakce na řecké volby by měla být na euru i na řeckých dluhopisech spíše negativní. Hodně ale bude záležet na dalších vyjednáváních. Zatím by negativní přesah na další země jižního křídla nemusel být velký. ECB jim svým rozhodnutím z uplynulého týdne dodala silnou preventivní medicínu.
Jan Bureš, hlavní ekonom Ery
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
