Jan Campbell: Nesmrtelný covid-19

12.04.2021 21:37

Smrtelný premiér Babiš, možná úspěšnější jako manažer procesů ve své firmě než manažer vývoje české společnosti, připravuje voliče-ovečky na věčné očkování bez prověřených následků a vlastníka arény a očkovacích zařízení na věčné bohatnutí s prověřenými následky.

Jan Campbell: Nesmrtelný covid-19
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jan Campbell

Premiér přitom po celou dobu u moci zapomíná na kvalitativní zvýšení informovanosti společnosti, bez pauzy testuje a prezentuje své improvizační schopnosti vycházející z archetypu rodného jazyka a z něho odvozené psychologie, a vede svoji politickou kariéru ke konci v doprovodu demagogie, politikaření a izolace ve stínu hledání pravdy, zda bývalá Státní bezpečnost mohla nebo nemohla zfalšovat dokumenty, které se čas od času objevují v tisku, aby nemusel spát, mohl makat a veřejnosti sdělovat, o čem sní, když nespí.

Ředitel Výzkumného ústavu epidemiologie a mikrobiologie Nikolaje Gamaleja (1859 – 1949), kde byl vyvinut Sputnik V, mikrobiolog Alexander Ginzburg (1951) je v mnohem lepší a pohodlnější pozici. Ví, co dělá, ví, jak lze složité věci srozumitelně vysvětlit prezidentovi, což nepřímo nabízel i českému premiérovi a jeho poradcům v rámci přímého přenosu porady prezidenta Putina se členy vlády a odborníky. Ví něco, co my tady nevíme, když si mohl včera dovolit prohlásit: Mám naději, že vakcína bude působit ne jeden nebo dva roky, ale celoživotně, pět, deset let a déle. Jak říkám, dám své protilátky do dědictví svým potomkům. Přitom zdůraznil, že očkovat se budou po druhé a dobrovolně ti, u kterých se zjistí snížení protilátek. To vše v rámci speciálního výzkumu pro budoucnost, bez politických záměrů a podnětů.

Pro čtenáře, kteří nevědí nic, nebo málo o historii ústavu vedeného mikrobiologem Ginzburgem, nabízím krátkou informaci. Institut byl založen před 130 roky, v roce 1891 ruským přírodovědcem Filipp M. Blumenthalem (1859 v Moskvě). Jeho laboratoř byla v roce 1919 znárodněna, rozšířena a přejmenována na státní Bakteriologický institut lidového komisariátu pro zdravotnictví Ruské sovětské federativní socialistické republiky (RSFSR). V roce 1931 byl přejmenován v rámci rozšíření funkcí a integrování dalších institutů na Centrální institut epidemiologie a mikrobiologie (CIEM). V začátku druhé světové války byly založeny filiálky v Almatě a Sverdlovsku (dnes Jekaterinburgu) a jedno oddělení v Kazani. V roce 2017 byl institut přejmenován v čest ruského vakcinačního pionýra Nikolaje Gamaleja (1859 - 1949), v žádném případě z politických nebo propagandistických důvodů.

Nikolaj Gamaleja v průběhu roční stáže v Pasteurově ústavu, významném středisku základního výzkumu pro biologii a lékařství se sídlem v Paříži založeném 4. června 1887, si výtečně osvojil metodu výroby a metodiku aplikace vakcíny proti vzteklině. Po návratu založil s podporou Louise Pasteura (1822 - 1895) společně s Iljou Iljičem Mečnikovem (1845 - 1916) a Jakovem Juljevičem Bardachem (1857 - 1929) první bakteriologickou laboratoř Ruského impéria se sídlem v Oděse. Laboratoř od samotného začátku spolupracovala s jednou z hlavních ukrajinských univerzit založené carem Alexandrem II. Nikolajevičem v roce 1865. Univerzita byla pojmenována po Ilji Mečnikovi, nositeli Nobelovy ceny za medicínu a významného výzkumníka v oblasti infekčních onemocnění. Moderní politikaření potvrzuje zpráva ukrajinských novin z roku 2013. Tehdy noviny Ukrajinský týden prohlásily, že personál univerzity je otevřeně ukrajinofobní, protože nevyučuje v ukrajinštině. Univerzitě byl vyhlášen boj, přestože od svého založení se na ní vyučovalo v ruštině, nikdy ne v ukrajinštině. To se snaží změnit ukrajinští nacionalisté násilnou cestou pomocí zákona o ukrajinizaci, ničí zbytky hodnot vytvořených opravdovými vědci, nemajíc současně ani peníze na knihy v ukrajinštině.

Anketa

Je vám líto, že Tomáš Petříček končí na ministerstvu zahraničí?

hlasovalo: 13163 lidí

V roce 1891 Měčnikov napsal knihu Přednášky o srovnávací patologii zánětu, která je jednou ze základních prací v oblasti imunologie. Po té, co lékařský svět se začal zabývat problémem stárnutí a bylo vysloveno mnoho hypotéz, Mečnikov zformuloval teorii, že stáří je důsledkem otravy těla produkty některých bakterií ve flóře lidského střeva. V roce 1911 vedl expedici, která se zabývala morem v Rusku. Přitom učinil řadu důležitých pozorování také v tuberkulóze.

Paralelně v roce 1892 obhájil Gamaleja disertaci na téma Etiologie cholery. Disertace byla publikována v roce 1893. Během působení ve funkci ředitele laboratoře v Oděse Gamaleja zveřejnil v roce 1898 práci na téma lyze (z řec. lysis), tj. rozkladu Bacillus anthracis bacteria by a transmissible "ferment“ a stal se objevitelem protilátky dnes známé pod názvem bacteriolysins. Zmiňuji se o Gamalejovi i proto, že to byl on, kdo svojí prací v Oděské laboratoři shromáždil statisticky relevantní množství důkazů úspěšných vakcinací a odjel do Anglie pomoci Louis Pasteurovi při obhajobě jeho léčebných postupů. Proti nim se postavila konzervativní skupina členů Pařížské lékařské akademie v roce 1887, která současně organizovala zasedání speciální komise v Anglii pod vedením známého profesora Sir James? Paget? (1814 - 1899). James Paget a Rudolf Virchow (1821 - 1902) jsou zakladateli moderní patologie. Virchow mj. je autorem výroku - Omnis cellula e cellula, autorem buněčné teorie. S jejíž pomocí vysvětloval i patologické změny. Paget dal jméno dvěma onemocněním - Osteodystrophia deformans a Paget-karcinom. Byl to ale Gamaleja, ne Paget, kdo pomohl obhájit novátorské myšlenky Pasteura a moderní bakteriologie. Byl to Virchow, lékař, který po založení Německé pokrokové strany v roce 1861vstoupil do politiky, vedl ostré diskuze s konzervativním Bismarckem, vyšetřoval v roce 1848 na příkaz Pruské vlády epidemii tyfu v Horním Slezsku a po popravě, při pohřbu José Rizala (1861-1896), národního hrdiny Filipín, jednoho z prvních očních chirurgů v celé jihovýchodní Asii a nejvýznamnější postavy filipínského hnutí za nezávislost a osvobození od španělské koloniální nadvlády, prohlásil: Medicína je společenská věda, politika není nic jiného než medicína ve větším měřítku.

Srovnám-li konání EMA a EK, výmluvy slovenského Státního ústavu pro kontrolu léčiv na vytížené EU laboratoře ve spojení s prověrkou ruské vakcíny a stínový boj českého premiéra v síti finančních zájmů, korupce a mocensko-politické závislosti s historií a dědictvím Výzkumného ústavu epidemiologie a mikrobiologie Nikolaje Gamaleja, s profesionální loajalitou a etikou vědců a ředitele Ginzburga, a státní garancí za následky očkování vakcínou Sputnik V jeví se mi, že žádný trest nemůže být velkým pro elity vedoucí bezbranné, pomatené a nevědomé občany do existenční nejistoty a budoucnosti popisované spekulativními očekáváními, očkovacími průkazy a hrou na solidaritu a soudržnost pomocí strachu.

Skutečnost, že evropské a národní elity nepožadují veřejně od spojence USA vysvětlení cílů exteritoriální existence, provozu a kontroly 16 biologických laboratoří jenom na Ukrajině v rozpadu, mluví sama za sebe. Podobně podezřivé je ticho po pěšině, co se týče výzev ke kontrole amerických laboratoří mimo své území Světovou zdravotnickou organizací. Do třetice vylučuji, že by elity a jejich poradci, i kdyby měli být hluchoněmí a slepí nevěděli o tom, že jíž v 60 létech minulého století koronaviry byly kvalifikovány USA jako potenciální biologická zbraň. Prý proto byl s nimi spojený výzkum oficiálně uzavřen, a viry s ním. Po šedesáti letech v izolaci si viry uvědomily, že neví nic o radostech a starostech kvetoucího kapitalismu a rozhodly se stařeckou rozmrzelostí pohrát si s těmi, kdo jim nařídil izolaci a ukázat věřícím v mýty, že nelze beztrestně oddělovat lidské konání od přírodních procesů. Protože hra člověka na boha neskončila, věřím v nesmrtelnost covid-19 a děkuji mu za lekci. Souhlasu netřeba. 10.04.2021.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 352. díl. Schmeedovy paměti

18:28 Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 352. díl. Schmeedovy paměti

Čtenářský zážitek Petra Žantovského z pamětí Woodyho Allena.