Jan Campbell: O čem se píše, ale málo (6)

03.10.2017 8:33

Lidé se bojí smrti ještě víc než bolesti. Je divné, že se bojí smrti. Život bolí mnohem víc než smrt. V okamžiku smrti je bolest u konce. Jo, myslím, že je to přítel - Jim Morrison, 1943 – 1971, americký zpěvák, skladatel, hudebník, básník a zakládající člen skupiny The Doors

Jan Campbell: O čem se píše, ale málo (6)
Foto: Archiv
Popisek: Jan Campbell

Bude tomu 5 let (6. 10. 2012), kdy francouzský lékař, chirurg a trans-humánní aktivista Laurent Alexandre (1960 ) známý knihou La mort de la mort (ISBN: 9782709636803), během tiskové konference v Paříži ohlásil brzkou smrt smrti. Svoji předpověď postavil na skutečnosti, že během posledních 250 let se délka života prodloužila třikrát, a na čtyřech možnostech: 1) Délka života se bude zmenšovat na základě ekologických škod. 2) Délka života bude stagnovat. 3) Délka života bude pomalu narůstat do 120 – 150 let. 4) Délka života stoupne exponenciálně díky kvalitativnímu skoku, vývoji, podobnému vývoji nanotechnologií, kognitivních věd, informatiky, biotechnologií apod. Je to moje osobní přesvědčení, že někteří z Vás v tomto sále budou žít tisíc let, řekl tento bojovník se smrtí, skalpelem v ruce a falešnou pýchou. Podle mého hodnocení, Laurent Alexandre patří do kategorie pyšnéhoPromethea a paradoxu Odysseje. Zmínil jsem se o nich vO čem se píše, ale málo (5). Nevím, kolik lidí a čtenářů knihy La mort de la mort je přesvědčeno o smrti smrti s pomocí lidského rozumu, kolik z nich si uvědomilo, nebo je schopno si uvědomit následky argumentu: Jestliže NIC se jeví VŠÍM, tak ono nemůže být nikdy jedinečným ani mnohým. Nemůže být (a mít) ani strukturní (charakter), specificky definované nebo určené a (tím i) konečné. Na druhé straně argumentu NIC nemůže být kvalifikováno jako nepřítomnost BYTÍ. NIC však, jak se přesvědčujeme každodenně, má tvůrčí energii. Proto musíme akceptovat, že máme so dělat s absolutním NIC. Absolutní NIC představuje Tvořitel a Tvoření. Co mám na mysli, když se zmiňuji o paradoxu Odysseje?

Podle Homéra Odysseus znamená syn bolesti, nebo bolest ve významu toho, co činí citovou nebo fyzickou bolest jiným, či sám sobě. Odysseus byl hrdina a trpitel současně. To je paradox. Hrdina se řídí přírodními principy a ukazuje na lidskou ušlechtilost. Dante v Božské komedii, renesanční podobě Pekla, Očistce a Nebe, povýšil lidské na božské. Vytvořil tím první hymnu na lidskou důstojnost. Současní Odysseové typu Laurent Alexandre, se představují jako smělí objevitelé, u kterých touha po vědění a slávě překonává strach před porušením božských zákonů. Berou si příklad z Odyssea, který je dnes pro mnohé vzorem. Je vzorem tím, že stále a usilovně hledal. Všichni, kteří stále a usilovně hledají, mají tendenci raději přizavírat oči nad nedostatky a nevýhodami, než aby připustili, že opravdoví hrdinové neexistují. Přestože Odysseus byl fyzicky přitahován k dceři Atlanta, Kalypsó (ztělesňující věčnost, která se zamilovala do smrtelného), rozhodl se pro svou ženu (konečný život). Prodloužení úvahy nad smrtí smrti, kterou ohlásil Laurent Alexandre a mnozí další podobní vědci, vede neúprosně k nutnosti se zmínit o minimálně třech druzích nesmrtelnosti: 1) Židovská. 2) Řecká. 3) Křesťanská. Současná doba se soustřeďuje na třetí, smrt individua. Ve své podstatě je to ale nesmysl, blud a falešná pýcha. Jinak zázračná věda, schopná prodloužit délku života člověka, nikdy nepřivede smrt smrti. Stárnutí, jak psal Goethe, znamená, krok za krokem se stahovat z viditelnosti. Proto nelze přemýšlet o smrti jako o příhodě. Moderní Odysseové by se měli raději koncentrovat na vypracování metod prodloužení vitality a elasticity člověka, ideálně na úrovni 30 let, do konce svého bytí na tomto světě. Jinými slovy, prodloužit mládí až do smrti. Moderní politici by se měli vážně zamyslet nad prokletím, které pomalu a jistě narůstá na základě prodlužování věku, a ne vitality a elasticity člověka. Moderní filozofové by mohli hledat odpověď na otázku, zda je smrt opravdu smrtí, nebo jenom jednou z iluzí, kterým člověk tak lehko propadá. Otázkou bez odpovědi zůstává: Život prodloužit je možné, je to ale žádoucí a vhodné? Kdo ví, ať odpoví. Karel Čapek (1890 - 1938) již odpověěl: Jsme dva, dva na všechno, na lásku, život, na boj i bolest, na hodiny štěstí. Dva na výhry i prohry, na život a na smrt - DVA ! Souhlasu netřeba.

Jan Campbell

Vyšlo na Vasevec.cz, publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

migrační pakt

Paní poslankyně mám tento dotaz. Je vůbec možné, aby ministr vnitra Rakušan schválil migrační pakt v Bruselu, aniž by to předtím projednala poslanecká sněmovna. Vy poslanci, které jsme si my občané zvolili, aby vedli a spravovali tuto zem, ku prospěchu nás občanů, kteří si vás platíme, přece nejde o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 351. díl. Coriolanus

20:28 Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 351. díl. Coriolanus

Ve vaší blízkosti, pánové, by mi mohl změknout mozek... Petr Žantovský našel zdroj pro poetické zhod…