Jan Campbell: Příklady, které radí a varují (1)

Neochota západních elit vyměnit rozbitý džbán demokracie a liberalismu za nový, potrestat facebook za zneužívání monopolní pozice, vytvořit oficiální konkurenci bitcoinu, drtícího společně s covid-19 bankovní systém, neschopnost přiznat veřejně, že elektrická a vodíkem poháněná auta zredukují ropný průmysl do rozměru českého sklářství po nástupu demokracie, že nebezpečí z války na korejském poloostrově nezmizelo, podobně jako nezmizelo nebezpečí rozpadu EU. Že nelze ve Velké Británii vyloučit vládu socialistů, podobně jako nelze vyloučit zkoušku obchodní války ČLR proti některým státům. Kromě uvedených existují méně veřejně známá aktuální a dalekosahající nebezpečí, o kterých česká média píši skromně nebo vůbec nepíší, podle přísloví: čím méně vím, tím lépe spím.

Čeština oplývá značným bohatstvím nejrůznějších pořekadel, přísloví a rčení. Častokrát můžeme skutečnost vyslovenou jedním příslovím vyjádřit pomocí přísloví jiného, případně hned několika jinými, a to aniž by se změnil význam skutečnosti. Například: Kdo pozdě chodí, sám sobě škodí. Kdo dřív přijde, ten dřív mele. Kdo zaváhá, (ten) nežere. Pozdě bycha honiti. Nebo i trochu nepřesně - Kdo pozdě chodí, sám sobě sám. Připomínám, že rada i varování patří do skupiny přísloví, rčení a pořekadel v české kotlině, a to od jejich objevení v překladu Bible až po současnost, kdy dochází k jejich aktualizacím a modifikacím. K nejvýznamnějším sběratelům českých přísloví se řadí osobnosti typu Miroslav Červenka (1932 – 2005), Václav Flajšhans (1866 – 1950), Jan Blahoslav (1523 – 1571), Josef Dobrovský (1753 – 1829), František Ladislav Čelakovský (1799 – 1852).

Nechvalme den před večerem

Protože se s pravděpodobností hraničící s jistotou nedovíme, v jakém rozsahu se skutečně falšovalo během posledních prezidentských voleb v USA, je dobré si uvědomit, že příčiny chyb bývají obvykle nebezpečnější než chyby samy. Kdo by se nestal obyvatelem Bílého domu po 20. lednu 2021 nebude to mít lehké. Prezident Trump bude muset urychlit destrukci džbánu demokracie a globalismu, pro který se nabízí karikatura přísloví: Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až dá někdo na pivo. Případný prezident Biden se bude muset smířit s jiným příslovím: Pozdní hosti, jedí kosti. Bude si muset se svým týmem nechat přeložit a vysvětlit poslední lekci z čínské diplomacie. Ta byla nabídnuta západním politikům a mladým diplomatům formou blahopřání Joe Bidenovi a Kamale Harris jedním oficiálním představitelem MZ ČLR. Blahopřál k volbě amerického národa, kterou ČLR respektuje. Blahopřál během tiskové konference, ne odděleně z MZ ČLR. Zmiňuji o lekci z blahopřání, protože Biden riskuje stát se prezidentem, který ukradl vítězství. Málokdo v Evropě si umí představit tlak neviditelné moci hlubokého státu na soudce, jejich rodiny, na právní kanceláře prezidenta Trumpa a osoby prověřující sčítání volebních lístků. Jaký by však nebyl výsledek povolebních tahanic, jedno je jisté: Již dokázané falzifikace diskreditují americký volební systém a odebírají mu zbytek legitimity. Bidenovi by poradci měli připomenout Watergate a sám ve věku by Biden měl vědět, že kůň, který dorazí první, má a pije nejlepší vodu.

O takovém přísloví v Bruselu nevědí nic, nebo málo. Americký kůň nedoběhl jako první do cíle se svojí utajovanou TPP dohodou (Trans-Pacific Partnership). Brusel propásl příležitost se nějakým způsobem angažovat v dnes (15.11) uzavřené dohodě o Všestranném regionálním ekonomickém partnerství. Podepsání dohody pod vedením MF ČLR se 14 státy v rámci summitu Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) v Bangkoku, během kterého zahřměly i výbuchy, ukončilo jednání, která začala v roce 2012. Během více než 30 kol jednání byl vytvořen největší prostor volného obchodu na světě. Pro informaci: ASEAN tvoří 10 států, z nichž některé jsou (ještě) spojenci USA. 649,07 milionu lidí, společný HDP 2,99 bilionu USD a zahraničně obchodní obrat 2,816 bilionu USD představují bezprostřední konkurenci EU, praktickou nemožnost EU nepodepsat s USA dohodu TTIP (Transatlantické obchodní a investiční partnerství) a nepřímou konkurenci USA v kontextu geopolitických změn.

V ČLR vědí nejenom o přísloví o koni, ale i o tom, že až 80% tázaných občanů v USA jsou přesvědčeni, že došlo k falzifikaci, že hlasovalo pro Bidena cca 1.8 milionů mrtvých, a že proces se může táhnout několik let. Proto jsem připomenul Nixonův skandál Watergate, proto by měli podporovatelé Bidena v Evropě počítat s impeachmentem, následky již zřejmé demence a se rčením: Každá msta je sladká. V čem spočívá lekce uvedeného příkladu?

Blahopřání je z formálního pohledu nepřímé. Proč? Jedná se o odpověď na otázku v rámci tiskové konference. Nikdo neřekl, a nikdo neviděl, zda blahopřání bylo podepsáno, a jestliže ano, kým. Hádej, hádej hádači. Dále: ČLR blahopřála, respektuje volbu amerického lidu a současně vzkazuje, že ví, že výsledek voleb je virtuální, vyhlášený médii, neoficiálně, a že je podpořený evropskými loutkami typu Velké Británie, Francie a spojeneckého Izraele. Tuto trojici řídí dynastie Rothschildů. K trojici uvedených států se připojila kancléřka Merkel, ale i český prezident Zeman. Chci věřit, že znají Balfourovu deklaraci z roku 1917. Ta je typicky britsky nekonkrétní a ponechává možnost různého výkladu. Pro české elity platí: Dobrá rada nad zlato. Neštěstí nechodí samo a po horách, ale po lidech. Všechno má svůj konec.

Poradci pana prezidenta a minstra zahraničí ČR si možná již prostudovali obsah šanghajského vydání časopisu The Paper, pokud jim GK v Šanghaji poslal patřičnou zprávu. Časopis nabízí dvě důležité informace. Tou první je, že blahopřání bylo vysloveno jménem MZ ČLR. Nic více, nic méně. Rád se mýlím, proto tvrdím, že ho nepodepsal ministr Wang I nebo zástupce Qi Yu. Možná ani ne Le Yucheng. Přestože posledně jmenovaný se nechal 6. listopadu 2020 slyšet s nadějí na spolupráci ČLR s novou administrací USA na bázi vzájemného respektu. Tou druhou informací je formulace blahopřání. Ta obsahuje slovo očekávané (vítězství). Něco očekávat znamená něco jiného než být, nebo co se již událo.

Neuškodí také seznámit se s portálem Tencent. Ten informuje o blahopřání americkému národu s vyražením své vůle. Kdo obdrží blahopřání jako vítěz, rozhodne vývoj dění. Přeloženo do jednoduché řeči s ohledem na zkušenost na východě to neznamená nic jiného, než velice kvalitně formulovaná rada diplomata – neradujte se příliš a brzo. Česky: nechvalme den před večerem. Tomu napovídá ještě zajímavější hra slov: For Biden a Forbidden City (za Bidena a Zakázané město) v ČLR ukázat na Zakázané město. To byla pekingská rezidence císařů. Hádej, hádej hádači, co tato maličkost asi znamená!

Diváci vidí lépe než herci

Blahopřání formou odpovědi na otázku kladenou během tiskové konference nese datum 13. listopadu. To je den po té, co prezident Si vystoupil na videokonferenci na 3. Pařížském mírovém fóru. Připomínám rok 2018, a co agentura AP zaznamenala: světoví vůdci zmeškali přesný okamžik příměří. To začalo platit 11. listopadu 1918 v 11:00. A - posledních několik stovek metrů státníci šli pěšky. Macron kráčel uprostřed, Babiš šel za ním. Setkání Donalda Trumpa a Vladimira Putina bylo odřeknuto. Fórum se podle představ Paříže má opakovat každý rok jako výraz obnoveného, reformovaného multilateralismu. Zmiňuji příběh, protože prezident Si ve svém video-projevu se ani slovem nezmínil o amerických volbách a odjel na třídenní návštěvu provincie Ťiang-su. Ta se nachází na pobřeží Jihočínského moře. Správním centrem je Nanking. Uvedená fakta indikují, že hodnocení blahopřání s pravděpodobností hraničící s jistotou odpovídá skutečnosti. Pro doplnění si dovoluji ještě další postřeh.

Zahraniční politika ČLR je prerogativou ÚV Komunistické strany ČLR. V ní je integrována Komise mezinárodních vztahů. Ministerstvo zahraničí je částí výkonné moci, ne konceptuální složkou. Proto je nepravděpodobné, že blahopřání je produktem ÚV KS. Proto se nabízí úvaha spojená s vnitro-mocenským bojem čínských komsomolců a čínských komunistů. Z veřejně dostupné profesionální biografie ministra zahraničí Wang I nelze dedukovat, že by patřil k tzv. čínským komsomolcům, přestože vede ministerstvo, jež reflektuje zahraničně politickou linii severu, těsně spojenou s dědictvím Čou En-laje (1898 – 1976).

Protože diváci vidí lépe než herci a my tušíme, že blahopřání není s pravděpodobností hraničící s jistotou plodem práce MZ ani ÚV KS nabízí se podívat se za kulisy a do rodiny kandidáta Baidena. V jeho skříních je mnoho kostlivců. Někteří mají přímé spojení s korupcí na Ukrajině (Burisma Holdings) a s korupcí v ČLR (bankovní skupina Bohai). Připomínali se během prezidentské kampaně a budou připomenuti i v případě, že se přestěhuje do Bílého domu. V něm se bude muset paralelně zabývat utajovanými záležitostmi z jiného soudku. Za prvé: chybami nebo sabotáží zpravodajských služeb USA v Náhorním Karabachu ve spojení s podepsanou dohodou mezi Ázerbájdžánem a USA (podepsanou náměstkem Stephen Biegunem), utajeným obsahem dohody prezidentů Putina a Erdogna v kontextu Kavkaz – Sýrie, a v neposlední řadě s praktickým koncem revoluce v Arménii. V ní USA založily strategickou rozhlednu po Kavkazu, biotechnologické laboratoře a obrovské velvyslanectví. Za druhé: lživými informacemi Pentagonu a US Department (ministerstva zahraničí) týkající se počtu a odvodu vojsk ze Sýrie a klamání prezidenta Trumpa. V této věci připomínám interview speciálního vyslance v Sýrii Jim Jeffrey, které dal Defence One (12. listopadu). Když vlastní úředníci obelhávají svého presidenta, evropští slouhové USA by se měli mít na pozoru a vzpomenout Lenina: Důvěra je dobrá, kontrola je lepší. Platí to i pro naše ochránce před covid-19: Dva lidé onemocněli covid-19. Jeden byl doma a vyléčil se. Druhý byl v nemocnici, vyléčil se také. U obou covid-19 zmizel, testy v pořádku, ale oba lidé nejsou dodnes zdraví. V čem je problém pánové ministři a premiére? Víte snad, že PES, který štěká, nekouše a příčiny chyb bývají obvykle nebezpečnější než chyby samy. Souhlasu netřeba.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele