Připomínám, že poslání se věnovalo přibližně z 80 procent vnitřním problémům Ruska. Mnohé problémy Ruska jsou západní veřejnosti známé z médií, hodnocené jako slabost a cesta ke konečnému vítězství nad Ruskem. Nebudu se jimi zabývat. Zdůraznit chci tři věci: 1) Projev prezidenta Putina se nesl na vlnách myšlení Alekseje Fedoroviče Loseva (1893 –1988) jednoho z nejvýznamnějších filozofů, filologů a kulurologů 20. století. 2) dnes je to poprvé, co se prezident Putin ve svém poslání zmínil o fundamentální vědě a speciální podpoře mladých vědců a inženýrů. 3) příklad protikladu. Prezident Putin musí v poslání nařizovat úkoly týkající se kvality vesnických škol v Rusku, zatím co český premiér Sobotka se angažuje ve věci nízkých mezd Čechů v českých filiálkách obchodní společnosti členského státu EU. Protiklad dokumentuje stav regionálních a místních lídrů a orgánů v Rusku. V případě mezd v ČR se jedná o konání nadnárodních společností, ve kterých je těžké identifikovat vlastníky. Boj s takovými různými nepřáteli, jakými jsou regionální, místní lídři a anonymní vlastníci korporací, vyžaduje individuální taktiku a strategii. Asi proto nebylo vidět v prvních řadách stratégy a taktiky typu Čubajs, Sečin, Gréf, Kudrin apod.

O strategii Ruské zahraniční politiky se poslání zmiňuje pouze indikativně, ale jasně: Rusko nehledá a nikdy nehledalo nepřátele, nestrpí ale tlak a bude vytvářet svůj osud samo. Nechceme konfrontaci, nepotřebujeme ji. Na rozdíl od řady zahraničních kolegů, kteří považují RF za nepřítele, nehledáme nepřátele, potřebujeme přátele. Avšak nepřipustíme opovržení našimi zájmy…Prioritou zahraniční politiky bylo a zůstává posílení spolupráce v rámci Euroasijské ekonomické spolupráce.