Obrazy Zdeny Höhmové
Letošek je pro Galerii z ruky, nacházející se na okraji lesa na vrcholu křížovického kopce, už dvacátým šestým rokem existence. Tři z oznámených výstav této sezony jsou minulostí (výběry z malířské tvorby Vladimíra Svobody, Anny Vančátové a Boženy Rossí), čtvrtá měla vernisáž v první srpnové dekádě. Obsahuje tři desítky nových děl brněnsko-pražské malířky Zdeny Höhmové (snímek - autoportrét viz nahoře), absolventky Akademie výtvarných umění v Praze, osobnosti naší současné imaginativní malby. V Křížovicích vystavovala ponejprv v roce 1994, podruhé v roce 2002, teď se tu představuje potřetí.
Höhmové tvorbu charakterizuje specifická kombinace výtvarných prostředků - malby olejovými barvami, linií uhlové kresby, grafitu, barevných pigmentů a geometrických struktur frotáže. V souhře rozumu a citu vyjevuje produktivní schopnost tvořivého experimentu. Nelpí na místě. Celý objem své malířské existence, onen soubor empirie, rozvahy, řemesla a výpovědí, nese si s sebou se všemi význaky originality. Její kompozice, nerozhoduje, zda rozměrných pláten, či komorních obrazů, vznikají metodou neurčitých tvarů (některé určují tituly obrazů) s měkkými členitými konturami. Plynou v prostoru. Jsou barevně kultivovanými nefigurativními otisky autorčiných snů, vjemů a prožitků.
Zdena Höhmová a imaginace
Imaginace je podstatnou složkou umělecké činnosti. Imaginativní malířství je druhou nejvýznamnější tendencí, kterou se české umění podílelo na zodpovídání aktuálních otázek evropských avantgardních snah. Východiskem byly imaginativní složky surrealistické estetiky, navázané na fantastické umění minulosti. Imaginace je způsobilost umělce vyvolávat v mysli obrazy vystupující ze vzpomínek, což má označení reproduktivní imaginace. Tyto obrazy mohou však být rozličně přetvářeny v nové představy, a to je konstruktivní imaginace. V kontaktu s tvorbou Zdeny Höhmové lze pomocně přestoupit tradované dělení imaginace a přidat rozlišení dle zdroje inspirace. Objevuje se imaginace personální a animální (Alter ego I, II a III, Ptáček), imaginace krajinná (Tajemné pobřeží, Modré pobřeží, Na zemi, Pro Exuperyho I a II), imaginace situační a emoční (Ráno, Corrida, Naděje, Růžové a černé myšlenky I a II, Slavnost, Světlo a bod, Růže pro Casanovu, Vzkazy a záznamy I, II a III, Vzpomínka, Zrození barev) a imaginace lokální a předmětová (Barvy ateliéru, Jiný prostor).
Zdena Höhmová a abstrakce
Michel Seuphor, belgický malíř a umělecký teoretik, vlastním jménem Fernand Berckelaers (1901 – 1999), napsal v první čtvrti minulého století, že malbě přísluší pojmenování abstraktní, jestliže v ní nedokážeme rozpoznat nic z oné objektivní reality, která tvoří naše normální životní prostředí. Jinak řečeno, obraz se stává abstraktním tím okamžikem, kdy jej pro nedostatek jakékoliv jiné smyslově vnímatelné reality musíme nazírat, jako by byl malbou o sobě, a posuzovat jménem hodnot jakémukoliv zobrazování nebo i náznaku zobrazování naprosto cizích. Pozdější názor připustil rozdělení abstraktního umění do dvou proudů. První, řekněme, že se ztotožňuje s názorem Seuphorovým, vychází ze základních prvků výtvarného umění, z tvaru, obrysu, barvy a světla, neváže je ale na reálné objekty, čímž se ale nevzdává obsahu, sdělení a smyslu výtvarného díla. Proud druhý je naopak na reálné objekty vázán, ale nezobrazuje je konkrétně, podrobuje je radikálnímu tvarovému a barevnému zjednodušení ve prospěch zobecnění, tedy abstrakce. Höhmová je z onoho druhého proudu. Nepřekračuje pomyslnou hranici mezi obrazotvorností a čistou abstrakcí, kdy obraz je již soustředěn výhradně na malířské médium samo o sobě. V jejích malbách jsou reflektovány motivy a významy existující prvotně mimo obraz. Zjednodušené ve všech určujících elementech v procesu malby je s lyrickou dikcí, nebo s neutěšenou melancholií, přesouvá na kvetoucí záhony imaginace.
Sochy Zdeňka Macháčka
Z přízemí Galerie z ruky, určeného pro proměnné výstavy, lze projít do sousední stálé expozice sochaře Zdeňka Macháčka, doyena našich sochařů (nar. 1925). Jeho materiálem je převážně dřevo, některá komorní díla realizoval v bronzu. Expozice přináší průřez Macháčkovým dílem od modelů k rozměrným realizacím. Nejčastějšími náměty jsou krajinné prvky ve svérázné stylizaci a expresívně podaná lidská bytost v touze vzlétnout.
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
